HEINRICH LEO WEBER

Waldfriedhof zu Gutwasse

Scharlachtraubige Ebereschen
Und uralte, hohe Linden
Wissen wurzelnd ihre Wege
In der Gräber Nacht zu finden.

Nebenan die Wunderquelle
Rieselt aus dem Felsgesteine,
In den Hügeln aber ruhet
Meiner Freunde morsch Gebeine.

Auf der Kreuzen, auf den Steinen
Les' ich lauter liebe Namen,
Und des Böhmerwaldes Berge
Bilden rings den ernsten Rahmen.

O du Friedhof in den Bergen!
Könnt' ich einst in deinen Räumen,
Wenn mein Herz hat ausgeschlagen,
Meinen letzten Traum verträumen!

Lesní hřbitov u Dobré Vody

Kolem jeřabiny rudnou,
staré lípy při tvém kraji
koření někde v tvých hrobech,
na jejich dno dosahají.

Hned vedle zázračný pramen
čirý vyvěrá ze skály.
Trouchnivějí v tobě kosti
přátel, co jsme milovali.

Na křížích a na kamenech
hlasitě čtu drahá jména,
Šumava pak mlčí kolem
vážná tak a zamyšlená.

Ty hřbitove v našich horách,
chtěl bych jednou ve tvém klínu,
bít až přestane mé srdce,
spočinout k snu poslednímu!

Des Waldes Widerhall, s. 12

Dobrá Voda, o níž je v té básni z minulého století řeč, je ona blízko Hartmanic. Kus nad ní se tyčí Vintířova skála a za vrchy také ne tak daleko leží Kašperské Hory (Bergreichenstein), kde autor básně, narozený jinak 13. května 1847 v severočeské Bílině, po třicet let působil v tamní škole a také tam 29. června 1899 zemřel.

- - - - -
* Bílina / Dobrá Voda u Hartmanic / † Kašperské Hor