JULIUS FRISCH

Nejsouce schopni odpovědět...

Nejsouce schopni (v originále "außer Stand" - pozn. překl.) odpovědět na všechny početné a srdečné výrazy účasti, které nám došly u příležitosti skonu nezapomenutelné hlavy naší rodiny, pana

Bernarda Frische,

vyslovujeme tímto náš hluboce procítěný dík.
Děkujeme Jeho Ctihodnosti panu krajskému rabínu Dr. Adamu Wunderovi za srdečná a vřelá slova, která zesnulému věnoval, váženým představeným židovské náboženské obce (v originále "den verehrl. Vorstände der israel. Cultusgemeinde" - pozn. překl.) a Chevra kadiša (v originále "Chebra-Kadischa", rozuměj židovské pohřební bratrstvo, blíže viz Wikipedia - pozn. překl.), všem těm, kdož našemu drahému zesnulému prokázali poctu posledního doprovodu, stejně jako pánům MUDr. Löwymu (MUDr. Leopold Löwy je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) a MUDr. Mautnerovi za obětavou a neúnavnou péči o drahého zvěčnělého.
České Budějovice (v originále Budweis - pozn. překl.), v prosinci 1899.

Truchlící pozůstalí.

Budweiser Kreisblatt, 1899, č. 102, s. 13

Toto poděkování jen navazovalo na původní parte v českém překladu doslovného znění originálu vyhlížející takto:

Paní Nanette Frischová, roz. Sonnenscheinová (*1. listopadu 1837 ve Strážníci, okr. Hodonín, † v listopadu 1913 v Českých Budějovicích ve věku 76 let - pozn. překl.), podává jménem vlastním, jakož jménem svých dětí Julia, Hugona (*1. března 1874 v Českých Budějovicích, †2. července 1923 ve Vídni ve věku 49 let - pozn. překl.), Idy, provd. Wotitzky (*30. ledna 1872, †1. listopadu 1926 ve věku 54 let, v obou případech v Českých Budějovicích - pozn. překl.), Henrietty (*10. dubna 1876 v Českých Budějovicích - pozn. překl.) a Adele (*20. února 1878 v Českých Budějovicích, provd. 5. února 1916 v Českých Budějovicích za zvěrolékaře Ignaze Jellineka z Hohenau v Dolním Rakousku, pozor: nezaměňovat s rakouskou spisovatelkou Adele Jellinek /1890-1943/, která zahynula v terezínském ghettu - pozn. překl.), svého zetě Dr. Siegmunda Wotitzkyho (ten má rovněž samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže /1866-1942/, zahynul v terezínském ghettu - pozn. překl.), svých vnuků Margarethe (*12. prosince 1893 v Českých Budějovicích, †v srpnu 1942 ve vyhlazovacím táboře Sobibor ve věku 48 let - pozn. překl.) a Hanse Wotitzkych (*4. července 1893 v Českých Budějovicích, †v listopadu 1918 ve Vídni jako oběť španělské chřipky ve věku 23 let - pozn. překl.), jakož jménem příbuzných bolestnou zprávu o úmrtí svého nezapomenutelného, drahého chotě, resp. otce, tchána a dědečka, pana

Bernarda Frische,
emeritního továrního ředitele, nositele zlatého záslužného kříže s korunou a
čestného odznaku za 40 let věrné služby,

který tiše zesnul v sobotu dne 23. prosince 1899 o půl šesté ráno v 62 letech věku po dlouhé a těžké nemoci.
Duší opuštěná tělesná schránka drahého zesnulého bude v pondělí dne 25. tm. ve 3 hodiny odpoledne vyzvednuta v domě smutku v Haasově ulici (dnes ulice Fráni Šrámka - pozn. překl.) čp. 6 a pak uložena na židovském hřbitově k věčnému odpočinku.

České Budějovice, 26. prosince 1899.

Budweiser Kreisblatt, 1899, č. 102, s. 8

Parte jsou jistě dramatickými literárními doklady, dramatičtější je ovšem, jako v případě holocaustu, jestliže prostě chybí. O to cennější jsou pro nás úmrtní oznámení a nekrology těch, kdo stačili skonat před hrůzným rasovým dílem nacionálního socialismu. Mezi truchlícími pozůstalými z parte jsou ti i oni, uniklí katastrofě i její oběti. Synem ředitele českobudějovické sirkárny Bernarda Frische (1837-1899, v židovské matrice je jako místo narození uvedeno "Hradek, Bez. Moldauthein"), syna Kathariny Frischové, roz. Abelesové ze Všeradic v okt. Beroun, a jeho ženy Nannete (tak psáno v záznamu o synově narození /má být "Nanette"/, Netty v záznamu o jejím narození), dcery Julia Judy Sonnenscheina a jeho ženy Theresie, roz. Pollakové (známé též jako "Rifka Rosa"), byl Julius Frisch, narozený v Českých Budějovicích dne 13. února roku 1870 (obřezán byl 10 dnů nato 23. února). Jeho pozdější manželka Jenny (Eugenie) se stala autorkou textu na úmrtním lístku mužově, stojícím v českém překladu za připomenutí:
"Podávám smutnou zprávu, že můj niterně dobrotivý (v originále "inniggute" - pozn . překl.) choť, pan

MUDr. Julius Frisch.
státní obvodní lékař a zdravotní poradce ČSD,

zesnul po krátké nemoci ve čtvrtek dne 5. března 1936 v půl druhé hodině noční ve věku 65 let (má být 66 let - pozn. překl.).
Tělesné ostatky drahého mrtvého budou v neděli 8. března 1936 v půl dvanácté dopoledne součástí obřadu v Dolním Dvořišti a téhož dne ve dvě hodiny odpoledne uloženy k poslednímu odpočinku na židovském hřbitově v Českých Budějovicích (v originále "und am selben Tage in B. Budweis um 2 Uhr nachmittags am israelitischen Friedhöfe zur letzten Ruhe bestattet" - pozn. překl.).
České Budějovice dne 5. března 1936.

Jenny Frischová,
choť.

Žádá se upustit od kondolenčních návštěv."
Jméno Eugenie Frisch lze najít i na stránkách nedocenitelného pramene, jímž je tzv. "Budweiser-Namen-Index. Verzeichnis der Juden des Bereiches der Aussenstelle Budweis (JKG Budweis, Frauenberg a. d. M., Kaladei a. d. L., Kardasch-Retschitz, Wittingau und Wodnian) vom 15. III . 1939 bis 6. VI. 1944, Ältestenrat der Juden in Prag, Aussenstelle Budweis 1944 (okopírovaný strojopis uložen v regionálním oddělení Jihočeské vědecké knihovny). To jméno s adresou "Krausg. 803", tj. dům čp. 803 v dnešní Riegrově ulici (číslování je tam dnes jiné) je doprovázeno datem Eugeniina narození 16. ledna 1868 v Brně-Latein a údajem o zařazení do transportu Ak-80 "ins Ghetto angewiesen", což asi překládat netřeba. Je tu ovšem ještě rukopisný text z německé kroniky farnosti, posléze obce Dolní Dvořiště, jenž mohl být rovněž manželčiným dílem a který v překladu rovněž připojujeme (vyšel ve stejném znšní i na stránkách listu "Budweiser Zeitung. Je doprovázen podobenkou, na které jakoby symbolicky hruď lékařovu zdobí vytlačený reliéf razítka se znakem první Československé republiky, Co jen všechno s ní zašlo jako předtím se starou habsburskou monarchií, na jejíchž troskách se zrodila!

Zemřel MUDr. Julius Frisch

Anonym

Dne 5. března zemřel v Dolním Dvořišti po krátké nemoci všeobecně zde vážený a veškerým obyvatelstvem velice oblíbený obvodní lékař a zdravotní poradce ČSD MUDr. Julius Frisch v 66 letech věku (narodil se totiž, jak už zmíněno, 13. února 1870 - pozn. překl.). Dr. Julius Frisch pocházel z vysoce vážené českobudějovické rodiny. Svá gymnaziální studia ukončil na německém státním vyšším gymnáziu v Českých Budějovicích (v originále "am deutschen Staatsobergymnasium in B. Budweis" - pozn. překl.). Studoval pak medicinu na vídeňské univerzitě a po promoci setrval delší čas ve Vídni na rozličných klinikách, čímž si rozšířil své vědomosti a osvojil si mnohostrannou praxi. V roce 1908 převzal v Dolním Dvořišti místo obecního a železničního lékaře a působil tu až do své bohužel tak předčasné smrti. Láska k lidem a sebeobětavost byly vůdčími motivy výkonu jeho povolání. Dnem i nocí byl neúnavně k dispozici nemocným, kdy zapomínaje sám sebe spěchal i za bouře a nečasu do těch nejodlehlejších vsí, aby přinesl pomoc. Věnoval nuznému obyvatelstvu nejen své znalosti, nýbrž také svou pomocnou ruku.
Zásluhy, které si Dr. Frisch získal řízením vojenského špitálu během světové války, po léta trvajícím lékařským vedením péče o mládež, působením téměř ve všech spolcích a dobročinných ústavech, zajišťují mu čestnou památku. V uznání toho všeho jmenovali ho jeho spoluobčané v roce 1933 čestným občanem Dolního Dvořiště a také správa státní železnice propůjčila mu titul zdravotního poradce (v originále "verlieh ihm den Titel eines Sanitätskonsulenten" - pozn. překl.).
V neděli 8. března byly jeho tělesné ostatky převezeny do jeho domova (v originále "in seine Heimat" - pozn. překl.). U domu smutku v Dolním Dvořišti čp. 64 (shodou okolností jde o rodný dům sourozenců Hanse a Marie Watzlikových, obou i samostatně zastoupených na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) se shromáždilo veškeré obyvatelstvo, aby se rozloučilo se svým milovaným lékařem. Rabín pan Dr. Thieberger (i Dr. Karl Thieberger má na webových stranách Kohoutího kříže své zastoupení - pozn. překl.) dal přiléhavými slovy výraz všeobecnému respektu, jemuž se zesnulý těšil. Hluboce dojemnou řečí se s mrtvým rozloučil okresní školní inspektor pan Franz Oppelt (rovněž on je samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) jako předseda okresní péče o mládež. V Českých Budějovicích pronesl za velké účasti obyvatelstva MUDr. Steiner (MUDr. Oskar Steiner, *8. dubna 1882 ve Vídni, působil od počátku 20. století v Dobré Vodě u Nových Hradů (měl odtud ženu, Julii /*2. dubna 1887/ římskokatolického vyznání, se kterou měl syna Ottu /*24. února 1914 v Dobré Vodě, zahynul 1. srpna 1942 ve vyhlazovacím táboře Majdanek, viz Holocaust.cz - databáze obětí a Alfreda /*24. května 1917 v rakouském Ennsu, zahynul 12. srpna 1942 ve vyhlazovacím táboře Majdanek, viz Holocaust.cz - databáze obětí a Editu /*17. července 1923 v Dobré Vodě, zahynula zřejmě v nějakém vyhlazovacím táboře bez udání data a místa, viz Holocaust.cz - databáze obětí) a vzpomínku na jeho osobnost v českém překladu, podle níž lze soudit, že zahynul i on s dětmi v nějakém nacistickém vyhlazovacím táboře, viz k tomu nejasný doklad United States Holocaust Memorial Museum, lze nalézt i na webových stranách Kohoutího kříže při textovém zastoupení Waltera Süky - pozn. překl.) srdečná slova na rozloučenou jménem Svazu lékařů (v originále "im Namen des Ärzteverbandes" - pozn. překl.).
Předán své milované domovské zemi v ní Dr. Frisch sladce spí (v originále "ruht Dr. Frisch sanft" - pozn. překl.), nezapomenut nikým z těch, kdo mu byli přáteli (v originále "unvergessen von allen seinen Freunden" - pozn. překl.).