HARALD GRILL

Am Ende der Himmelsleiter

Lusen, Böhmerwald, 1999

Die steile granitene Treppe
führt geradewegs hinauf
und verliert sich im Geröll des Gipfels.

Droben dichte Wolken,
der Blick säuft ab
in der Nebelmilch,
kein Engel, kein Gott.

Die Gerippe der Bäume
stehen aufrecht,
als warteten auch sie
aufs jüngste Gericht.

Na konci nebeského žebříku

Luzný, Šumava, 1999

Příkré žulové schody
vedou přímo vzhůru
a ztrácejí se v suťové moréně vrcholu.

Nad ním hustá oblaka,
mléčná mlha kolem
vpíjí pohled,
nijaký anděl aniž Bůh.

Pahýly stromů
stojí zpříma,
jakoby čekaly i ony
na poslední soud.

Der Bayerwald, 2000, č. 1, s. 23

Poznáte okamžitě velkého básníka v té ukázce ze sbírky Waldland (Lesní zem), kterou vydalo nezávislé bavorské nakladatelství "lichtung" ("paseka"). Harald Grill se narodil 20. července 1951 v dolnobavorském Hengersbergu kus na západ od Deggendorfu a už blízko toku Dunaje. Hraniční horstvo ho odtud dávno přitahuje jako tolik básníků předtím a jistě i potom. Tato dikce je však věru prohloubená. Harald Grill má své vlastní internetové stránky, na něž mě ostatně upozornil sám dopisem, ve kterém připomíná svůj německý překlad Pasovských elegií Ondřeje Fibicha a samo jméno, které ovšem je mi dávno blízce známo, poněvadž s manželi Fibichovými jsme spolupracovali kdysi na Prácheňských listech (vyšel tam můj dlouhý text o Christianu Heinrichu Spiessovi, zčásti převzatý do Kohoutího kříže). Grill žije a pracuje ve vsi Wald u Chamu v Bavorském lese. Působil zprvu jako pedagogický asistent a učitel, od roku 1988 je spisovatelem na volné noze. Získal četná literární ocenění, spolu s podrobnou bibliografií je lze nalézt na už zmíněných internetových stránkách. Roku 1999 připravil pro Bavorský rozhlas hodinový pořad o "nikdy nedělitelné a přece znovusjednocené" Šumavě, rok nato na téže stanici rovněž hodinový pořad Ze světa lesních samot o díle Karla Klostermanna.

- - - - -
* Hengersberg (BY) / hora Luzný