ALOIS HRUSCHKA
|
Německé právní naučení z jižních Čech Jurament deß richters Ich swöre got dem allmächtigen, mariae seiner hochwürdig mutter,* allen lieben heil:, dan dem hochwürdigen in gott andächtigen herrn herrn Michaeli Kostl probsten vnd dem ehrwürdig: jungfräul: conuent des löbl: stifts Chötischau, meninen gn: vnd gebietenden herrn, daß ich in dießen mir anbefohlenen / richter / geschworner: / ambt fleißig vnd getreü sein, nach vrkhantnuß der sachen recht vrtheilen vnd ieder manniglich die gerechtigkeit mittheilen will vnd soll, so wohr mir gott helf die gebenedeite** mutter gottes maria vnd alle lieben heyligen. amen. Holzhöger aÿd Ich N. schwöre gott dem almächtigen, maria seiner hochwürdigen mutter, allen lieben heiligen, dann dem hochwürdigen in gott andächtigen herrn herrn Michaeli Norberto Kastl probsten vnd dem ehrwürdigen jungkfreúlichen conuents des löbl: stifts Chotieschaú meinem gnedigen vnd gebietenden herrn, das ich in diesem mir anbefohlenen holzhöger ambt fleissig vnd getrew sein, ohne vorweisung schriftlichen scheins oder befelch niemanden nichts zúhaún verstatten will, auch selbst nichts haún, auch so ich einem in schaden ergreife, demselben pfenden, solches behalten, die chod aber in daß ambit berichten, alles bey Exner scheuben solz. so war mir gott helfe, die gebenedeite mutter gottes maria vnd alle heilige. amen. |
Przisaha richtarze a konsseluw Ja przisaham panu bohu, pannie marygj geho dústognie matze, wssem milým swatým a wyßocze dustognemú panu panu Mychalowý probosstú a welebnemu conuentu klasstera Chotiessowskeho, swe milostywo wrchnostý ze se wteto mnie swierzene richtarzke / aneb konsselske powinnostý nalezitu chzi zachowatý kazdemu gak domacýmu tak przespolnýmu sprawedlnostý vdielýti dle prawniho wymierzený sauditý, wewssem nalezitau pilnost a wiernost prokazati czihos mnie dopomaheg búch, blahoslavena panna maria a wssechni mili swatý. amen. (Przisaha poléßniho) Ja N: przisaham panú bohú, pannie marigi, geho dústogne matze, wssem gmilim swatin a wýsogi dustognemu panú, panú N. probosstú a welebnemu conuentú klassterá Chotiessowskeho swe milostwi vrchnosti, zie se wteto mnie swiezene poléßni povinnosti nalezite a wiernie zachowatj na leßý a ribniky pilneg pozor datj negakau wlésich aneb ribnizich na skazú me milostiwe wrchnostj vczinenau sskodú ziadnim spúsobem zamilczetj nybirz tú kdi nalezj przednesti chzi zehoz mi dopomoczti racz buch blahoslavena panna maria a wssichni gmily swatj. amen. |
|
*později zde rukou připsáno: von der erbsünd unbefleckten (tj. dědičným hříchem neposkvrněné - pozn. překl.) |
|
|
Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1920, s. 191-192 |
|
P.S. Sluší poznamenat, že titul "přísahy polesného" v originále nenalézám a musil jsem jej ze souvislosti dotvořit, následující pak "přísaha otce duchovního" (v originále "Kirchen vater eyd"- pozn. překl.) má celý text pouze německý, jako by se vůbec nepředpokládal kněz české řeči znalý.
V úvodu svého příspěvku pod titulem "Ein deutsches Weistum aus Südböhmen", tj. "Jedno německé právní naučení z jižních Čech" v Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen (MVGDB), tj. na stránkách časopisu "pro dějiny Němců v Čechách", píše Alois Hruschka, že "das folgende Weistum von Littitz", tj. "následující právní poučení z Litic" (zabírá s. 168-193 a citujeme z něho jen dva krátké úryvky s cennou prezentací barokní němčiny a češtiny v dobové místní transkripci), nalezl "unter anderem", tedy mimo jiné, v pozůstalosti germanisty Franze Starka, který je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže. Už to samo by mohlo být důvodem, proč sem tématicky spadá. Navíc jde ovšem o písemnost z roku 1656 (i později doplňovanou), která se týká oblasti na jih od Plzně, někdy označovanou i jako Dobřansko či Stodsko, také vzhledem k chotěšovskému klášteru, k jehož majetkům obě města kdysi náležela, zahrnovaného do kolonizační oblasti kláštera Teplá (Tepl), založeného stejně jako chotěšovský ženský klášter premonstrátek blahoslaveným Hroznatou. Ve druhé půli 17. století, až do roku 1698, byl chotěšovským proboštem, v německé i české textové ukázce několikráte zmíněným, Michael Norbert Kastl. Mohutný klášterní areál nad řekou Radbuzou, kde v dobách, kdy byl hanebně spravován československou armádou, sloužil z donucení i Karel Kryl a kde byl v roce 2002 natáčen americký film Česká spojka s Anthonym Hopkinsem, byl teprve roku 2010 prohlášen národní kulturní památkou. K areálu patří i budova správního úřadu, postavená někdy kolem roku 1660 a nazývaná také Lesovna, která v nás může vyvolat koincidence s citovanou přísahou polesného. Snad by bylo namístě ztratit pár slov o Aloisi Hruschkovi. V literární příloze 40. ročníku MVGDB (1901-1902) nacházíme jeho recenzi významné práce Volksschauspiele aus dem Böhmerwald od Josefa Johanna Ammanna, zastoupeného rovněž i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Hruschka sám byl sběratelem lidových písní a spolu s Wendelinem Toischerem vydal v roce 1891 nákladem sdružení Deutscher Verein zur Verbreitung gemeinnütziger Kenntnisse obsáhlé dílo Deutsche Volkslieder aus Böhmen o 542 stranách, zabývající se jistě i oblastí Šumavy a Českého lesa. Sám se narodil 18. října 1852 v Terezíně (Theresienstadt), jehož čestným občanem byl později jmenován, studoval na pražské univerzitě a působil jako učitel němčiny a angličtiny na proslulé německé reálce v Mikulandské ulici (učil tu mj. i Jan Neruda a studoval mj. Jakub Arbes, později třeba Egon Erwin Kisch, i jeho na těchto stránkách njajdeme samostatně). Později se stal ředitelem reálky ve Vídni, II. městský okres. Zemřel 13. května 1921 ve Štýrském Hradci (Graz). 60. už ročník MVGDB přinesl na straně 377 germanistův nekrolog, kde je i zmínka o jeho jmenování vládním radou (Regierungsrat) a vyznamenání řádem Železné koruny (Orden der Eisernen Krone). Ať tak či onak, Alois Hruschka se dotkl Šumavy zcela nepochybně.
- - - - -
* Terezín / Litice, Plzeň / Dobřany / Chotěšov / † † † Štýrský Hradec (A)
