FRANZ KERSCHBAUM
Lázně svaté Markéty u Prachatic, železniční stanice Vodňany na dráze císaře Františka Josefa
Lázně svaté Markéty u Prachatic, železniční stanice Vodňany na dráze císaře Františka Josefa jsou pro svou výjimečně zdravou a krásnou polohu (2056 stop nad mořem /tj. 626,6688 metru - pozn. překl./) osvědčeným místem vzdušných lázní (v originále "ein bewährter Luftcurort" - pozn. překl.) a letoviskem.
Lázeňská kúra: parní, sprchové, celkové, bahenní, sirné, smrkové jehličnaté a aromatické koupele, léčba studenou vodou, masáže.
Pitná kúra: pramen svaté Markéty a svatého Filipa Neriho, minerální vody všeho druhu, velice vydatné mléko z vlastního hospodářského dvora a mlékárny.
O dobrý pobyt a o vzornou restauraci za ty nejnižší ceny je co nejlépe postaráno.
Lékařské vedení přejímá pan MUDr. Kouba.
Začátek sezóny dne 15. května.
Případné dotazy zodpoví majitel ústavu
Franz Kerschbaum.
Prager Tagblatt, 22. 5. 1883, s. 13
Zde podepsaný Franz Kerschbaum se narodil dne 21. listopadu roku 1817 v prachatickém domě ve Věžní ulici čp. 52 (podle dřivějšího označení čp. 45) jako čtvrté ze sedmi dětí Jonathana Georga Kerschbauma, jehož povolání je v křestní matrice označeno výrazem "Kunstdrechsler", tj. soustružník (ještě v záznamu o svatbě rodičů ze dne 13. ledna 1811 /ženichovi bylo 30, nevěstě 26 let/ zní ono označení "Beindrechsler", česky se té živnosti říkalo "kostinář", poněvadž šlo o výrobu užitkových předmětů ze zvířecích kostí a rohů), a Agnes, dcery Josefa Fidlera, měšťana v Záblatí (Sablat). Podle rodopisce Jana Antonína Mager byl otec původně protestant z německého města Fürth blízko Norimberka (Nürnberg) a do Prachatic přišel za napoleonských válek. Franz Kerschbaum se vyučil krejčovskému řemeslu, ve 26 letech 6. února 1844 se pak v Prachaticích oženil s Cäcilií, roz. Salzerovou, dcerou tkalcovského mistra ("Zeugmacher" se kdysi do češtiny překládalo i slovem "cajkář") Martina Salzera a jeho ženy Eleonory, roz. Schlaglové. Z manželství vzešlo 6 dětí (synové Friedrich, Georg, Anton a Adolf, jakož dcery Eleonora a Maria). Poté, co Kerschbaum v roce 1855 ovdověl (manželka zemřela v 36 letech věku na tyfus (úmrtní matrika užívá staršího označení "Nervenfieber"), oženil se dva roky nato s mladší sestrou zesnulé Marií Salzerovou, s níž měl ve druhém manželství 11 dětí (bylo to 5 synů: Anton, Prokop /ten zemřel 5. července 1904 v pouhých 44 letech věku jako otcův nástupce ve vlastnictví lázní, které později zakoupilo město a po něm sdružení "Bund der Deutschen in Böhmen"/, Franz, Konrad, Emil, a 6 dcer: Barbara, Maria, Klara, Albina, Ida a Josefa). Už v polovině šedesátých let devatenáctého století měl propachtovaný lázeňský provoz nad městem, pak provozoval rovněž podle rodopisce Magera, z jehož medailonu na stránkách publikace "Prachatice, domy a lidé" (2007) mj. čerpám, hostinskou živnost v domě, kde dnes funguje na prachatickém náměstí zdejší muzeum, počátkem sedmdesátých let devatenáctého století se pak stal nájemcem zámeckého "kasina" v Českém Krumlově. Z nashromážděného kapitálu zakoupil společně s manželkou v roce 1881 od Antona Pachlhofera (to byl děd básníka Antona Pachelhofera, i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže) za 32 tisíc zlatých rakouské měny Lázně svaté Markéty, které nebývale zvelebil. O minulosti místa vypovídá nedatovaná publikace "Kleine Wegweiser rund um St. Margaretenbad und Prachatitz nebst Umgebung-Karte St. Margaretenbad und Prachatitz", vydaná zřejmě někdy ve dvacátých letech dvacátého století a figurující v databázi Jihočeské vědecké knihovny v úplnosti jako digitalizovaný dokument. Franz Kerschbaum zemřel dne 15. října roku 1889 ve staré lázeňské budově ústavu, jemuž věnoval tolik úsilí. Příčinu smrti určil lázeňský lékař MUDr. Kastner jako krvácení do mozku (v matrice "Hirnblutung"). Dnešní stav někdejších lázní lze sotva označit jiným slovem nežli postupný a potupný zánik.
- - - - -
* Prachatice / Český Krumlov / † Lázně svaté Markéty, Prachatice / † † Staré Prachatice, Prachatice
