RUDOLF KUBITSCHEK

Repro www stránky literární výstavy Místa setkávání, viz i Ludwig Rosenberger

Rodina Kubitschekova na snímku ze dvacátých let minulého století

Repro Glaube und Heimat, 2005, č. 4, s. 14

Snímek z jeho pasu, vystaveného v Chebu 23. června roku 1931, provází v krajanském měsíčníku přetisk jeho textu o šumavských nářečích

Repro Glaube und Heimat, 2005, č. 4, s. 11

Se Šumavany a Dr. Maxem Peinkoferem (R. Kubitschek první zleva, jeho jmenovec a šumavský lidový básník Pius Kubitschek, který je tu hostil v Knížecích Pláních, uprostřed a M. Peinkofer druhý zprava)

Repro Glaube und Heimat, 1965, s. 230

Jako profesor plzeňského gymnázia ve třicátých letech minulého století

Repro Glaube und Heimat, 2005, č. 4, s. 12

Za války v zahradě prachatického domu

Repro Glaube und Heimat, 2005, č. 4, s. 13

Narodil se jako Rudolf Josef Kubíček v Českých Žlebech čp. 39 v rodině "vrchního dohližitele" c.k. finanční stráže a dcery schwarzenberského lesníka v Českých Budějovicích

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Nepodepsaný nekrolog jeho maminky, která musila přežít všechny své čtyři děti, na stránkách krajanského měsíčníku v roce 1953

Repro Hoam!, 1953, č. 7, s. 10

Ke 150. výročí matčina skonu vyšel v dubnu 2012 v jiném krajanském měsíčníku tento článek

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2012, č. 4, s. 23

Tak bývávalo živo v neděli o svátku sv. Anny v jeho rodných Českých Žlebech

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1992, č. 7, s. 327

Obálka (1940) brožury, vydané u Steinbrenerů na obhajobu a vysvětlení samotného pojmu Böhmerwald, zachycuje hřeben Bobíku a Boubína v kresbě, jejímž autorem je Rudolf Marko

Exlibris (český překlad viz zde)

Repro K. Keusch, Damals in der Heimat
im Böhmerwald (1992), s. 24

Plakát "domovské slavnosti" v Horní Vltavici v srpnu 1936, kterou organizoval ve zdejším hostinci u Pauliků (matka byla roz. Pauliková) a kde zazněla i píseň o "mužích z Knížecích Plání", která je součástí jeho exlibris

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2011, č. 8, s. 19

Jeho zásadní a posléze uznaný postoj, hlásící se k jednoslovné podobě výrazu "Böhmerwald", narazil v roce 1939 na odpor nacistických úředních míst

Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 76, s. 4-5

Roku 1941 se na stránkách reprezentativního časopisu" Böhmen und Mähren", jehož vydavatelem byl přímo Karl Hermann Frank, objevila Kubitschekova studie o plzeňském němectví a jeho významu pro dějiny Šumavy, provázená dvěma nádhernými rytinami ze 17. století

Repro Böhmen und Mähren, 1941, č. 4, s. 127, 128, 129

Obálka jeho knihy o Hartauerově písni (1931, Kommissionsverlag Carl Maasch's Buchhandlung, Plzeň)

Obálka jeho brožury o Knížecích Pláních (1941, Karl Maasch's Buchhandlung, Plzeň)

I na plzeňském razítku měl uvedeny domovské Prachatice a Šumavu

Repro archív Kohoutího kříže

Dům čp. 262/II v dnešní Ševčíkově ulici v Prachaticích, ve kterém Rudolf Kubitschek skonal

Foto Ivo Kareš

Staré Prachatic se hřbitovem, kam byl pochován, na pohlednici z nakladatelství Johanna Hirsche

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Jeho hrob na hřbitově ve Starých Prachaticích, jak vyhlížel ještě v roce 1968

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1969, č. 11, s. 369

Jižní hřbitovní stěna, kde byl jeho hrob

Foto Ivo Kareš

Hřbitovní kostel svatých apoštolů Petra a Pavla ve Starých Prachaticích na snímku z roku 2022

Foto Ivo Kareš

Obnovená hřbitovní kaple sv. Petra a Pavla na hřbitově ve Starých Prachaticích

Foto Ivo Kareš

Diplom čestného občanství Knížecích Plání z jeho pozůstalosti, uchovávaný ve Státním okresním archívu v Prachaticích

Repro P. Fencl - J. A. Mager - A. Jurčo, Prachatice : obrazy z paměti města (2012), s. 319

Svědectví o tom, že Kubitschek nebyl "zavražděn Čechy", jak se mezi vyhnanci tvrdilo, nýbrž zemřel na cirhózu jater a vodnatelnost, vyžádala si od jeho matky redakce krajanského měsíčníku před Vánocemi roku 1949 a zveřejnila pak v květnu následujícího roku i s matčinou doložkou, že všechny synovy knihy a obrazy byly odvezeny do prachatického muzea

Repro Hoam!, 1949, č. 5, s. 7-8

Pět let po jeho smrti se objevil v krajanském měsíčníku tento opožděný nekrolog, který napsal Karl Franz Leppa

Repro Hoam!, 1950, č. 5, s. 7

K 10. výročí jeho úmrtí uveřejnil ústřední list vyhnaných krajanů v roce 1955 tuto obsažnou stať Eduarda Eisenmeiera o Kubitschekově díle

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 17, s. 8 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Zasvěcený text Paula Praxla ve sborníku Prachatického muzea je doprovázen i seznamem samostatně vydaných Kubitschekových prací a českým resumé

Repro Zlatá stezka, 1995, s. 133-137

"Pětatřicátníci" z plzeňského pluku na skalce nad Prachaticemi, zvané dnes Žižkova, při cvičení r. 1900

Repro Kalendář historických snímků vydaný při příležitosti 100. výročí založení muzea v Prachaticích (2004), fotografie SOK Prachatice

Knížecí stolec z Liščí louky, kde podle starého šumavského proroctví "sjednají císařové mír a rozdělí si mezi sebe svět", na snímku z října 2008

Repro z daru Petra Luniaczka

Knížecí Pláně, foto Josef Seidel

Zpráva o zániku obce Knížecí Pláně na českém turistickém serveru přináší i českou verzi textu jeho pijáckého exlibris

Repro www stránky Turistika.cz