logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HERMINE MERWALDOVÁ

Příběh rodiny

Johann Merwald, *12. června 1896 v Bozdově Lhotě čp. 10 (v originále "in Hundshaberstift 10" - pozn. překl.), syn Johanna Merwalda a Aloisie, roz. Zahorka, byl pokřtěn v Jablonci (v originále "in Ogfolderhaid" - pozn. překl.) téhož dne 12. června 1896.
Hermine Merwaldová, roz. Sturmerová, *13. listopadu 1912 v Hůrce čp. 15 (v originále "in Stuben" - pozn. překl.), manželská dcera Franze Sturmera a Marie, roz. Götzové, byla pokřtěna 25. listopadu 1912 v Horní Plané (v originále "in Oberplan" - pozn. překl.).
Johann a Hermine se vzali dne 15. května roku 1934 v kostele v Jablonci. Žili pak v Bozdově Lhotě. Z manželství vzešlo 8 dětí. Sedmero z nich se narodilo ještě na Šumavě, a to v letech 1933,1935, 1938, 1940, 1942, 1944 a 1946. Jedno dítě ovšem také ještě na Šumavě zemřelo.
Žili velice skromně. Johann byl zaměstnán jako čeledín (v originále "als Knecht" - pozn. překl.). u sedláka Franze Bindera, jako lesní dělník u knížecí schwarzenberské lesní správy a jako nakládač dřeva u Josefa Hubera, který sem přišel z Lince.
Hermine pracovala za svobodna jako děvečka a později už jako vdaná v zemědělství.
S datem 18. srpna 1946 bychom našli poslední zápis v pracovní knížce Johanna Merwalda, zaměstnaného u Franze Bindera ("Hawli-Bauer") v Bozdově Lhotě (v originále "in Hundshaberstift /'Bozdowa Lhota'/ - pozn. překl.) jako služebná síla (v originále "als Dienstknecht" - pozn. překl.).
Rodina byla přikázána do lágru v Českém Krumlově. Lágr byl denně prohledáván, aby v něm byly nalezeny práceschopné osoby, ať už šlo o muže, ženy či děti. Když ozbrojenci zase jednou hledali ve sběrném táboře vhodné pracovní sily, narazili na Hermine Merwaldovou ve vysokém stupni těhotenství. Musela být převezena do nemocnice a porodila tam 10. září 1946 dceru Hildegard.
Otec zůstal s pěti dětmi v lágru v naději, že se žena s dítětem vrátí z nemocnice ještě předtím, než bude vypraven k odjezdu vlakový transport (rozuměj transport v rámci tzv. "odsunu" - pozn. překl.). A rodina měla opravdu to štěstí, že se matka i dítě skutečně vrátily včas před odjezdem dalšího transportu (rozuměj z českokrumlovského nádraží poblíž sběrného lágru - pozn. překl.).
Tak se otec, matka a 6 malých dětí s několika málo zavazadly domácích věcí a oblečení vydali v dobytčím vagoně na nedobrovolnou cestu směrem do Bavorska.
K vypovězení došlo 14. září 1946. Cesta vedla přes Furth im Wald k první další zasávce v Augsburgu. K ubytování tam byly poskytnuty baráky, sloužící předtím vojsku. Zůstali v Augsburgu ale jen pár dní. Dvanáct vagonů se následně vydalo směrem na Neuburg an der Donau a na Rain am Lech. Merwaldovi byli od 28. září 1946 do 29. října 1946 ubytováni ve městě Neuburg an der Donau v budově tamního kněžského semináře, ve které je dnes umístěno místní Descartes-Gymnasium. Anni a Wenzel tam v Neuburgu an der Donau chodili i do školy.
Malá Hildegard byla tak slabá, že musela být svěřena do péče řádových sester v bavorském městysi Rennertshofen. V tamním dětském domově však 2. října 1947 zemřela a byla tři dny nato v Rennertshofen i pochována. Otec Johann byl jejímu pohřbu přítomen.
Další zastávkou se stala na předchozí cestě 30. října 1946 farní ves Unterpeiching u města Rain am Lech (od roku 1978 se předtím samostatná obec stala jeho součástí - pozn. překl.). Merwaldovi tam našli přístřeší ve stavení čp. 16 u rodiny Steinherrovy.
Dne 17. června roku 1947 se dostali do sběrného tábora Lichtenheim (místními byl označován jen výrazem "Lager" - pozn. překl.) u farní vsi Lichtenau (od roku 1978 je předtím samostatná obec i se samotou Lichtenheim místní částí hornobavorské obce Weichering - pozn. překl.). Lágr Lichtenheim, který se vsí Lichtenau hraničil, byl beznadějně přeplněn. Rodině byl vyhrazen jen skromný prostor pro jídlo a spánek.
Johann Merwald zemřel dne 13. srpna roku 1974, Hermine Merwaldová 8. října roku 1992 (v málem dožitých 80 letech - pozn. překl.). Každé z jejich dětí si vyhledalo během roků vlastní životní cestu. Jen nejmladší syn v Lichtenau zůstal.


Ogfolderhaid : ein Böhmerwalddorf : entsteht und vergeht : die bewegte Geschichte auf dem Gebiet der früheren Pfarrgemeinde Ogfolderhaid (2011), s. 41-42

Bozdova (někdy i Bozdová, na staré mapě dokonce Wozdowa, podle Profouse je český přívlastek odvozen od osobního jména Bozděch) Lhota, jak zní české místní jméno zcela zaniklé osady s německým označením Hundshaberstift (Profous se ve své práci "Místní jména v Čechách" odvolává na německý pramen (bratří Grimmové, zastoupení samostatně i na webových stranách Kohoutího kříže), vysvětlující výraz "Hundshaber" jako "oves, poskytovaný ke krmení panských loveckých psů"), byla podle serveru "Zaniklé obce" rozstřílena z blízkého stejně zaniklého Jablonce coby prý typ horské osady a jeden návštěvník jejích pozůstatků tam ke svému zděšení nalezl rafiji věžních hodin, která sem mohla zalétnout nejspíš při likvidaci farní vsi Jablonec. Obrovská usedlost čp. 2 ("Hawli") připomínala skoro nějaký venkovský zámek (jedna kolegyně v knihovně poznamenala při spatření jejího snímku, že se tam lidé snad museli hledat navzájem). Ves čítala v roce 1910 14 domů s málem stovkou (93) obyvatel. To už bylo Johannu Merwaldovi 14 let, jeho budoucí žena Hermine nebyla dosud na světě. Přesto je právě ona ústředním bodem předchozí textové ukázky o rodině, do níž porodila osm ratolestí a jen ona mohla být po smrti manželově pramenem informací, které jsou v cenném textu obsaženy. Ona sama byla rodačkou z Hůrky, kde byl její otec Franz Sturmer (*3. června 1872 v Českém Krumlově čp. 90), syn nádeníka v Českém Krumlově (v hornoplánské matrice "Krumau") čp. 90 Adalberta Sturmera a jeho ženy Marie, roz. Tomanové z Netolic čp. 298, nádeníkem na stavení čp. 15. Matka Maria (*14. června 1873 v Bernově /německy Bernau/, dnešní části města Nejdek v okr. Karlovy Vary) byla dcerou ševce v Bernau čp. 65 Vinzenze Götze a jeho ženy Franzisky, roz. Egermannové z Bernau čp. 63. Její rodiče se brali 28. září roku 1903. Mimořádně zajímavá je i osobnost zaměstnavatele obou manželů Merwaldových, jímž byl rodák z Bozdovy Lhoty čp. 2 Franz Xaver Binder. Záznam jablonecké křestní matriky vypovídá, že jeho otec Josef Binder, hospodář na tomto rozlehlém statku, byl synem svého jmenovce, "mistra hrubokováře", jak také zněl český výraz pro německé označení "Hammerschmiedmeister" v Jablonci čp. 1 (!), a jeho ženy Aloisie, roz. Jungbauerové z Pihlova (Pichlern) čp. 1. Franzova matka Aloisie byla dcerou sedláka z Bozdovy Lhoty čp. 2 Franze Gayera a Franzisky, roz. Rodlbergerové z Bozdovy Lhoty čp. 8. Dne 16. října roku 1918 oddal pozdější farář v Ondřejově (Andreasberg), tehdejší českokrumlovský kaplan František Jakeš (o knězově tragickém osudu jsem měl možnost slyšet vyprávět kdysi jeho sestru: zemřel roku 1938 brzy po výslechu gestapem, obviněn z toho, že dovolil téhož osudového podzimu usídlit se při věži ondřejovského kostela československému kulometnému hnízdu) Franze Bindera s Marií Kollerovou (*22. ledna 1892 v Bozdově Lhotě čp. 6), dcerou sedláka z Bozdovy Lhoty čp. 6 Stanislause Kollera a Marie, roz. Naderové ze Žlábku (Rindles) čp. 5. Křtil ji kdysi podle jablonecké křestní matriky kaplan Václav Velíšek, rodák z Čakovce na Českobudějovicku. Osud Bozdovy Lhoty, Jablonce a spousty osad na území dnešního boletického vojenského újezdu po vysídlení původních obyvatel po druhé světové válce zůstane trvalým mementem nejen jihočeské, resp. šumavské historie neblahého dvacátého století. Nedovolí nám pominout ty statisíce zapomínaných lidských osudů, osud té opuštěné selské země.

- - - - -
* Hůrka, Horní Planá / Horní Planá / Jablonec / Bozdova Lhota / † † † Lichtenau, Weichering (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o narození Johanna Merwalda v křestní matrice farní obce Jablonec s přípisem o tamní svatbě v květnu 1934
Na snímku rekrutů do zeměbrany (1917) stojí Johann Merwald uprostřed
Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 15 v Jablonci i s ním
Záznam o jejím narození v hornoplánské matrice

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist