RUDOLF PALECZEK
Repro Glaube und Heimat, 1983, č. 9/10, s. 4 |
Při čtení svého projevu k výročí 200 let budějovické diecéze Repro Glaube und Heimat, 1985, č. 9/10, s. 25 |
Ke dvousetletému jubileu budějovické diecéze byl roku 1985 vyznamenán medailí "svatého biskupa Neumanna" a stojí tu vedle Ernsta Irsiglera, Johannese Bartha a Josefa Dichtla prvý zleva při jejím udělování Repro Glaube und Heimat, 1985, č. 9/10, s. 32 |
|
Programová komise oslav výročí budějovické diecéze roku 1985 s tehdejším pasovským starostou Höslem - zleva Anton Haas, Rudolf Paleczek, Franz Irsigler, Johannes Barth, Alois Harasko, Gertrud a Ernst Irsiglerovi, úplně vpravo pak Anton Grillinger Repro Glaube und Heimat, 1985, č. 1, s. 2 |
|
Tady Rudolf Paleczek sděluje vzácným strojopisem z roku 1974, který mi laskavě poskytl Paul Praxl, údaje o okolnostech, za nichž se jeho děd podílel na vztyčení Stifterova obelisku nad Plešným jezerem Repro archív Kohoutího kříže |
|
Záznam v křestní matrice farní obce Želnava o narození jeho děda Josefa, knížecího "holcmistra" v Hiršperkách čp. 13 (i jeho otec měl ten titul, k němuž až se mohl dřevorubec dopracovat), z něhož se dovídáme i to, že novorozencova matka Maria Anna (i pozdější manželka jejího syna měla křestní jméno Maria Anna) byla dcerou Laurenze Stiftera z Hodňova čp. 1 a Elisabeth, roz. Stifterové (psáno zde "Stifterin") ze Žlábku (Rindles) čp. 5 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Záznam hornoplánské křestní matriky o narození Anny Kathariny Kindermannové dne 23. listopadu 1881 v Jelmu čp. 12 Sigmundu Kindermannovi (synu Thomase Kindermanna, hospodařícího předtím na témže stavení v Jelmu se svou ženou Johannou, dcerou Jakoba Langa z Jelma čp. 13) a jeho ženě Krescentii, dceři mlynáře Johanna Siegla z Dlouhého Boru čp. 9 a Marie Anny, roz. Spannbauerové ze Šenavy (dnešní Pěkná) čp. 10 - pozdější přípis matrikáře Josefa Petra zaznamenává ještě úmrtí Anny, provd. Palecžekové, dne 12. února roku 1956 "v Hodňově, osada Jelm" Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Záznam hornoplánské oddací matriky o zdejší svatbě jeho rodičů dne 22. listopadu roku 1898 - osmadvacetiletý ženich Josef Palecžek, hospodář v Jelmu čp. 12, se narodil v hornorakouské osadě Ginzlberg (dnes místní část obce Sankt Roman) čp. 2 jako syn tamního rolníka Josefa Palecžeka a jeho ženy Anny, dcery Johanna Siegla, mlynáře v Dlouhém Boru (Langhaíd) čp. 9, soudní okres Horní Planá, sedmnáctiletá nevěsta Anna se pak narodila v Jelmu čp. 12 jako dcera tamního rolníka Sigmunda Kindermanna a Crescentie, jako ženichova matka, tedy coby její sestra, dcery Johanna Siegla, mlynáře v Dlouhém Boru čp. 9 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Arch sčítání lidu z roku 1921 pro stavení čp. 12 v Jelmu vedle manželů Josefa Paleczeka (*29. října roku 1870 v hornorakouské obci Sankt Roman) a jeho choti Anny (*22. listopadu 1881 v Hodňově) uvádí i devět jejich dětí: Josefa (*1899), Annu (*1901), Franze (*1902), Marii (*1905), Johanna (*1908), Karolinu (*1911), Aloise (*1912), Engelberta (*1914) a "našeho" Rudolfa (*1919) Repro Sčítání lidu 1921, Horní Planá, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
Bratr Rudolfa Paleczeka Josef jako rekrut na snímku z fotoateliéru Josefa Seidela, pořízeném 7. září 1917 |
Sestra Anna na snímku z února roku 1918 |
Další z bratrů Franz byl takto vyfotografován 1. ledna roku 1925 |
|
Parte a zpráva o úmrtí jeho matky, zesnulé v Jelmu a pochované v únoru 1956 na hřbitově v Horní Plané, jak je otiskl krajanský časopis Repro Glaube und Heimat, 1956, č. 7, s. 276 a 283 |
|
Na hřbitově v Horní Plané se zachoval hrob rodiny Paleczekovy z Jelmu Foto Pavel Polák |
|
Právě toto jediné dnes stojící původní stavení v Jelmu prý patřilo Paleczekovým (viz i Josef Paleczek) Foto Pavel Polák |
Obnovený křížek v Jelmu Foto Pavel Polák |
Rodný Jelm na leteckých snímcích z let 1949 a 2008 Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
|
Hned prvý odstavec jeho nekrologu v "Glaube und Heimat" hovoří o něm jako o pasovském "předmostí" časopisu, který hned na vedlejší straně časovou shodou otiskuje úmrtní oznámení bavorského premiéra, předsedy CSU a přítele německých vyhnanců Franze Josefa Strausse Repro Glaube und Heimat, 1988, č. 11, s. 44 a 45 |
|
Svatý Vintíř v malbě na skle, jejímž autorem je Franz Xaver Kurländer (1866-1959), v kostele ve Schaldingu u Pasova Repro Hoam!, 1955, č. 4, s. 5 |
Jeden z "klučařských" svatých, řezenský biskup Volfgang, zde na obraze Michaela Pache odmítá satanskou bibli Repro H. Klimek, Šumava : podhůří (2010), s. 36 |
Jedním z vynikajících dokladů úrovně středověkého umění na jihu Čech je i tato krumlovská plastika, znázorňující jednoho z patronů Šumavy, svatého Volfganga Repro Glaube und Heimat, 1994, č. 9/10, zadní strana obálky |
Jinou plastikou, o níž hovoří ve svém textu, je Madona na půlměsíci (Assumpta) z Lužnice u Terčí Vsi (dnes Pohorská Ves), pocházející někdy z první čtvrtiny 16. století a tvořící dnes součást sbírek Alšovy jihočeské galerie Repro R. Lavička, Gotické umění : průvodce sbírkou středověkého umění Alšovy jihočeské galerie (2009), s. 63 |
Středověká sochařská a malířská výzdoba, zachovaná v kašperskohorském kostele sv. Mikuláše Foto Pavel Polák |
|
Kostel svatého Jakuba Většího v Prachaticích - nástěnná malba na vnější fasádě kostela, presbytář a hvězdicová klenba v hlavní lodi Foto Ivo Kareš |
|
Polygonální bašta u klášterního kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích Foto Pavel Polák |
|
Poutní kostel Nejsvětější Trojice u Trhových Svinů Foto Pavel Rada |
Textová část: |