PAUL PRAXL
Repro Hoam!, 2001, č. 7, s. 20, |
Poutník po Zlaté stezce Repro Schöner Bayerischer Wald, 2005, č. 3, s. 30, |
Článek k jeho osmdesátinám napsal do krajanského měsíčníku redaktor Armin Fechter Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2015, č. 6, s. 11 |
|
Pohlednice "jeho" Muzea Zlaté stezky ve Waldkirchen |
Zlatá stezka, tisíciletá spojnice Bavor, Rakous a Čech Repro J. Jetschgo, Im Zeichen der Rose : Reise in eine europäische Provinz zwischen Donau und Moldau (2013), s. 116 |
Jeho zásadní text o nejstarších zprávách, týkajících se Prachatic, na stránkách krajanského časopisu Repro Hoam!, 1958, č. 6, s. 1-7 |
|
O skelné huti v dnes zaniklém Vyšném (Miesau), jedné z nejstarších na Šumavě, se rozepsal v ve svém textu na stránkách krajanského měsíčníku Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1963, č. 8, s. 227-229 |
|
Záhlaví jeho článku k jubileu tisíciletého německého označení Šumavy jménem Böhmerwald v příloze "Heimatglocken" listu Passauer Neue Presse ze září 1960 Repro Der Bayerwald, 1999, č. 4, s. 13 |
|
Obálka (1995) sborníku k výstavě Kulturregion Goldener Steig vydaného mnichovským Adalbert Stifter Verein, kde vedle studie Co je to šumavská literatura, která uvádí i webové stránky Kohoutího kříže, byl mj. také jeho příspěvek "'Zlatá stezka' - Od soumarské stezky k regionu", dále pak i texty Petera Bechera, Winfrieda Baumanna a Reinharda Hallera |
|
Obálka (2015) českého překladu knihy o Volarech od Rudolfa Kubitscheka a Valentina Schmidta z roku 1921, která v roce 1972 vyšla německy v Praxlově novém zpracování - český překlad Helmuta Wagnera vydalo město Volary |
Obálka (2016) českého překladu jeho knihy, vydaného městem Prachatice ve spolupráci s prachatickou Městskou knihovnou |
Jeho otec Anton Praxl uprostřed horní řady skupinového snímku volarských turnerů Repro B. Sitter, Wallern - Tirol im Böhmerwald (1991), s. 112 |
|
Maminčino parte Repro Hoam!, 1983, č. 11, s. 572 |
|
Tento cenný příspěvek k historii volarského rodu Praxlů poslal v roce 1935 do budějovického německého listu rytmistr Josef Praxl z Badenu u Vídně Repro Budweiser Zeitung, 1935, č. 59, s. 10 a č. 61, s. 12 |
|
Geiermühle na Zlaté stezce blízko Waldkirchen na jeho fotografii Repro Der Bayerwald, 1970, č. 2, s. 92 |
|
Jeden ze zachovaných volarských dřevěných domů se zvoničkou dnes Foto Ivo Kareš |
|
I tento snímek z nacistické propagační publikace, zachycující přijetí wehrmachtu v říjnu 1938 obyvateli Volar, patří k historii města Repro Mit dem VII. Korps ins Sudetenland (1939) /reedice: Se VII. sborem do šumavských Sudet : |
|
Obléhání Prachatic na počátku třicetileté války (1620) na obraze Pietera Snayerse, olej na plátně z doby po roce 1621 Repro Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea (2010), obr. příl. |
|
Některá z vydání Stifterových děl v angličtině a francouzštině svědčí o jejich světovém ohlasu Repro Schöner Bayerischer Wald, 2005, č. 5, s. 35 |
|
Volarské "Flecken", v novější době zvané i "Gulatsch'n" Repro B. Sitter, Wallern - Tirol im Böhmerwald (1991), s. 79 |
Váleček na těsto pro volarské koláče z daru innsbruckých manželů Swobodových je exponátem volarské rodácké jizby ve Waldkirchen Repro F. K. Walter - G. Kindermann, Die Stadt Wallern im Böhmerwald (2004), s. 551 |
Z instruktážního snímku Jihočeského muzea Vůně Volar o šumavských pokrmech M. Macková - M. Dvořák (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích), Vůně Volar (2009, sestřih) |
|
Šumavské muzeum sídlí na pasovském Horním hradě Foto Pavel Polák |
|
Památný buk u zaniklé osady Spálenec Repro M. Kult - O. Šmíd, Památné stromy Chráněné krajinné oblasti Šumava (2021), s. 133 |
Rozcestník u někdejšího Spálence Foto Pavel Polák |
Textová část: |