logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

WALTER PILAR

List


Ten žlutý 
je světlej- 
ší je křikla- 
vější před nebe- 
skou modří je 
slabší proti slu- 
neční záři než ten 
zelený. Ty červené 
jsou sušší ve větru 
než ty zelené 
jsou to: 





 
 

Blatt


 Das gelbe
 ist heller
 ist greller
 vorm himmels
 blau ist dün-
 ner gegen das son-
 nenlicht als das grü-
 ne. Die roten sind
 trockener im wind
 als die grünen
 es sind:
 B
 L
 Ä
 T
 T
 E
 R

Zwei - Seiten - Buch Mühlviertel - Südböhmen/ Dvoustranná kniha Mühlviertel - Jižní Čechy (1990), s. 13

P.S. Úvodní báseň (její česká půle je dílem rakouské tlumočnice Hany Rigo) z knihy českých a německých textů, jak je "o aprílu 1990" vydalo sdružení ARGE Region Kultur v rakouském Freistadtu a z nichž je vybrána od téhož autora i ukázka následující.

Veselé Vánoce a šťastný Nový rok*

"Nikdo z nás nezažil nikdy tak šťastné Vánoce. Lidé zpívali, objímali se navzájem a plakali dokonce samým štěstím. Ach ano, je to pravda! Je zlé žít v totalitním státě, byl to skutečně velice těžký osud. Proč ale píšu do "Oberösterreichische Nachrichten"? V sobotu 23. prosince 1989 přinesli Vaši krajané do Budějovic plamínek z Betléma, kde se narodil Kristus Pán. Světlo se rozdělovalo ve všech větších místech naší republiky (tehdy dosud nazývané "Československá socialistická republika" - pozn. překl.). Přijímali je i lidé, kteří na Krista nevěří. Rád bych vyprávěl o svém zážitku se světlem: Bydlím v malé vsi u Budějovic. Hned, jak jsme přinesli plamínek z náměstí, kde se setkání konalo, domů, obešla moje žena s dcerou dům od domu všechny rodiny v Mokrém Lomu. Navštívily i ty komunistické a všichni, všichni přijali plamínek s dojetím. Věřte nebo ne, stalo se, že lidé dokonce dojetím plakali. Tenhle dopis by měl být výrazem díku rakouským sousedům, kteří to betlémské přinesli do naší země. Pro rok 1990 přeju všem dobré zdraví a také, aby vztahy obou našich národů byly stále lepší.

Mlejnik, Mokrý Lom (ČSR)"

*

Při vstupu do MASNÝCH KRÁMŮ se rozdávají předtištěné pozvánky, kde je i menu tohoto silvestrovského večera. Jednotlivé kóje jsou plně obsazeny. DECHOVÁ HUDBA VELEŠINKA hraje v půli protáhlého prostředního traktu k tanci & v celém lokále panuje veselá, povznesená nálada. Pije se, jí, tančí & hovoří o aktuálních událostech. Poté, co se povečeřelo se zdejšími přáteli, přisedl k nim (rozuměj k autorovi a jeho přátelům, o nichž se tu "oniká" - pozn. překl.) ještě jeden mladý český pár. On vyprávěl - smějící se družku po svém boku - že následující tři týdny chce strávit v Linci, aby se tu seznámil s marketingovým know-how a tak v budoucnu pomohl zemi získat devízy. Myslí si také, že tady IN BUDWEIS by muselo dobře prosperovat nějaké herní kasíno & sex-shopy s peep-show. Mínění na to téma se rozcházela.
Tu spustila hudba tuš & krátce předtím než odbila hodina Novému roku, zvedla se celá silvestrovská společnost v této velké svatyni dobrého jídla a moku jako nějaký sbor v ochozu kruhové kaple & začal skandovat: "Ať žije Havel!" (Es lebe H.)

P.S. Úvodem tu autor cituje dopis, zaslaný z Mokrého Lomu (příjmení odesilatelovo redakce možná trochu zkomolila) hornorakouskému deníku po Vánocích převratného roku 1989, který končil bujarým silvestrem. Pilarova ironie je všudypřítomná, s dojetím se však nevylučuje. V úvodu celého textu s německým titulem "Ein angenehmer Jahreswechsel" (tj. "Příjemný přelom roku") se píše:

Pověrečně symbolizuje často pregnantní zážitek na novoroční den průběh celého následujícího letopočtu.
Ten rok 1989 byl počat vitálním obrazem v omšelé skalní prohlubni pramenícího toku, který v dalším svém běhu proudí temným horským lesem. Srst vody se třpytí v poledním světle.

Text pokračuje metaforou českobudějovické labutě zamrzlé 1. ledna 1990 v řece Malši (v originále Malč). Za pasáží o silvestru v Masných krámech následuje pak ještě poznámka, na tuto metaforu vlastně závěrem navazující:

Tady by chtěl autor dodat, že Havel chlad & hláď diplomatické lední plochy nejen přežil, nýbrž jí dal roztát & tím i bohdá ožít svým smyslem pro absurdno.

...zejména onen Kilian Brustfleck...

se svou "Bohaemisch-Crumouwer" (tj. "českokrumlovskou" - pozn. překl.) hereckou skupinou, kterou obdivoval už Goethe*.

*Johann Valentin Petzold, zvaný Kilian Brustfleck, vystupoval jako kočovný herec se svou skupinou před třemi císaři a na titulním listě jednoho kalendáře označuje sám sebe jako "Fürstlich Eggenbergischen Komoediantischen Bauren von Böhmisch-Crumau" (tj. "knížecího eggenberského komického sedláka z Českého Krumlova" - pozn. překl.). Ve své juvenilii "Hanswursts Hochzeit" zvěčnil Goethe toho kočovného komedianta, jehož stopa se ztrácí někdy kolem roku 1720 a byla přesto přítomná natolik, že se zachoval výrok Bedřicha Velikého (v originále "von Friedrich II." - pozn. překl.): "Ich kenne keinen Kilian als Kilian Brustfleck und der schickz sich nicht in die Armee! (tj. "Neznám jiného Kiliana než Kiliana Brustflecka a ten se nehodí do armády!" - pozn. překl.), citováno podle Johannes Jetschgo, Südböhmen (1991), s. 50.

P.S. Úryvek s vysvětlující poznámkou (Johann Valentin Petzold i Johannes Jetschgo v ní zmínění mají oba své samostatné zastoupení na webových stránkách Kohoutího kříže) pochází z Pilarovy knihy "W.P. in Krumau & anderswo - Achsen des Augenblicks", vydané roku 2007 v Ritter Verlag v Klagenfurtu.

Walter Pilar (píše se někdy spíše hravým žertem i Pilař) se narodil v rakouském Ebensee roku 1948. K jižním Čechám má opravdu zvláště vřelý vztah, který nekončí účastí na převratné době polistopadové, nýbrž pokračuje např. stipendiem při českokrumlovském Egon Schiele Art Centru v roce 2004, jehož výsledkem byly texty a výtvarné artefakty, vystavené lineckým autorem následujícího roku 2005 v tamním Stifterově domě a rok nato ještě v Literárním domě (Literaturhaus) ve Vídni. Z nich pak vzešla kniha, z jejíž kapitoly nazvané Im Atelě /Atelje/ Ateliér citujeme jen pár vět. "Gesamtkunstwerker", jak sám sebe označuje Pilar, který přinesl do rakouské literatury sám žánr "skurreale Romanesque" a ve svéživotopisném cyklu "Lebensee", onom "autoautopsiches Biografföweak" vytváří i do budoucna jakousi kroniku "des Provinzielle", se nikam celý totiž nemůže vejít. Díky za to, že se právě proto dotýká i Šumavy.

- - - - -
* Ebensee (A) / České Budějovice / Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho medailon na stránkách Linz aktuell z června 2003
O něm podrobněji v databázi Literaturnetz
Plakát jedné českokrumlovské výstavy z roku 2006 s pozdravem Pilarovi

zobrazit všechny přílohy

TOPlist