FRANZ SAUTNER

An das Heimatdörflein

Sei gegrüßt nach langen Jahren,
Du mein liebes Reichenau!
Wandermüd' mit grauen Haaren
Ich dich endlich wieder schau'!

Blick' nun stumm und traumverloren
Vom Kudlichstein zu dir ins Tal;
Heimatland, wo ich geboren,
Ist es wohl zum letztenmal?

Meiner Jugend Wünsche, Hoffen,
Kindheitsträumen werden wach.
Damals stand die Welt mir offen,
Mich rief die Kunst, ich zog ihr nach.

Sah viel Schönes auch im Leben,
Manches Ziel hab ich erreicht.
Hab' manch' schönen Ort gesehen,
Doch keinen, welcher dir nur gleicht.

Du liegst so friedlich ausgebreitet,
Die Maltsch durchfließt dein schönes Tal;
Es schwelgt das Aug', das Herz sich weitet:
"Ich grüße dich viel tausendmal!"

Doch ich kann bei dir nicht bleiben,
Mein Schicksal ruft mich fort von hier.
So muss ich mich damit bescheiden,
Dass ich im Geiste bin bei dir.

So lebt denn wohl in eurer Schöne,
Ihr lieben Wälder, Flur und Au!
Das Scheiden löst des Herzens Töne:
"Gott schütze dich, mein Reichenau!"

Rodnému Rychnovu nad Malší

Buď po letech mi pozdraveno
místo dětství a mladých let:
Rychnov nad Malší tvoje jméno,
vidím tě možná naposled!

Mlčím a beru zpět svůj podíl
snů o tobě, co jsem kdy měl;
domove, který jsi mne zrodil,
kolikrát jsem se vracet chtěl?

Mladosti, tvoje sny a přání
hluboko ve mně zůstaly
po všem tom světském putování
jak v skále temné krystaly.

Viděl jsem v životě dost krásy,
mnohý sen se mi vyplnil.
Na žádný nevzpomenu asi,
který by tobě roven byl.

Jsi obraz pokoje a ticha,
Malše se vine údolím;
Vlhne mi zrak a hlouběj dýchám:
cítím znovu, že jsi mi vším.

Nemohu tu u tebe zůstat,
osud mne jinam povolal.
Kde je však čas, který dál vzrůstá,
když vidím tě kol dokola.

Žij mi dál s polemi i lesy,
se vším, co domov obnáší.
Je ve mně hluboko tam kdesi
můj rodný Rychnov nad Malší!

110 Jahre DBB - 45 Jahre Verband der Böhmerwäldler in OÖ - Festschrift 1994, s. 41

Vídeň jako metropole podunajské monarchie byla kdysi i útočištěm mnoha Šumavanů. I sochař Franz Sautner, který se narodil 22. března 1872 v Rychnově nad Malší na Kaplicku, usídlil se posléze v Rodaun, dnes části Vídně, a žil a pracoval tam dlouhá léta. Už jako chlapec projevoval řezbářské nadání a našel podporu v předsedovi šumavského německého spolku Deutscher Böhmerwaldbund a budějovickém starostovi Josefu Taschekovi, který mu pomohl proniknout. Sautnerovo dílo má své těžiště v dřevěných plastikách, které vystavoval ve Vídni pod záštitou uměleckého sdružení Albrecht-Dürer-Bund, v Salcburku, Linci, Mnichově, v Brně a jiných městech, kde získal i četná ocenění. Je autorem uměleckých sochařských výzdob několika kostelů v rakouském Mühlviertelu a i pro své rodiště vytvořil roku 1902 sochu Madony pro hlavní oltář kostela svatého Ondřeje. Na náměstíčku v Rychnově nad Malší stojí socha svatého Jana Nepomuckého, kterou nahradil starší světcovu statui, zasaženou úderem blesku. Vedle jiných prací je jeho dílem např. Nixenbrunne (Rusalčí kašna) v Herderově parku ve vídeňském Simmeringu, oltář v ústavu svatého Kristiána v Rodaunu, náhrobek šumavského básníka Josefa Gangla i své vlastní ženy, pod nímž nyní spočívají i sochařovy tělesné ostatky. Sautner byl i houslařem a loutnařem, v neposlední řadě však také básníkem. Byl ceněn nejen u dvora mocnářova, ale i ve šlechtických kruzích staré monarchie. Po jejím zániku ještě v roce 1928 zasedal na čelném místě výboru vídeňské slavnosti rakouského Sängerbundu. Roku 1945 byl jeho dům obsazen Rudou armádou a on, už léta těžce nemocný, zemřel pár dní nato 30. května v nemocnici v Lainzu. Je pochován na rodaunském hřbitově. Krajanský Festschrift hornorakouského spolku německých Šumavanů z roku 1994, odkud je převzata i ukázka jeho básnické tvorby, mu i připojenými snímky přisuzuje podíl na sochařské výzdobě lipského Památníku bitvy národů.

- - - - -
* Rychnov nad Malší / † Lainz (A) / † † Rodaun (A)