JAN WOLF
O příchodu mé maličkosti sem do Pleše
V měsíci lednu 1904 byl pan farář Jakob Podlaha (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) jmenován farářem v obci Eisendorf (dnes téměř zaniklá ves česky přejmenovaná Železná je součástí města Bělá nad Radbuzou - pozn. překl., kam 4. února přesídlil, a následujícího dne 5. února přesídlila moje maličkost (v originále "meine Wenigkeit" - pozn. překl. jako farní administrátor v obci Eisendorf v téže hodnosti do Pleše (v originále "nach Plöss" - pozn. překl.. Letošní zima byla podle mínění farníků velice mírná, mně však připadala tristní až dost (v originále "mir war aber grau genug" - pozn. překl.. Dne 3. května se objevila v Pleši kvůli stavbě nového kostela velkolepá komise, sestávající z Jeho Excelence svobodného pána Wenzela Kotze z Dobrše (v originále "aus Sr. Excellenz Freiherr Wenzel Kotz von Dobrš", blíže o něm viz Wikipedia - pozn. překl.), pana patronátního komisaře Karla Steinböcka, lesmistra z Eisendorfu, pana c.k. okresního hejtmanského komisaře z Horšovského Týna (v originále "aus Bischofteinitz" - pozn. překl. a dvou pánů inženýrů na jedné straně a na druhé straně pak dá se říci ze všech otců osady (v originále "und anderseits dann man sagen aus allen Vätern des Ortes" - pozn. překl.; ačkoli ten den silně pršelo, byla celá komise snad dvě hodiny kvůli určení místa nového kostela pod holým nebem. Polovina farníků a také Jeho Excelence byla pro místo ve středu osady pod rybníkem, jiní pro místo, kde stojí stará kaple; brzy by došlo ke střetu, tu však se projevila dobrota a laskavost Jeho Excelence svobodného pána; jak to zpozoroval, hned řekl: "Mir ist alles recht, wie die Pfarrkinder wollen." (tj. "Já mám za pravdu všechno, co farníci chtějí." - pozn. překl..
Posléze bylo tedy rozhodnuto, že tam, kde stojí kaple, bude zbudován i nový kostel. Jako předběžný náklad byla vypočtena částka přes 19 tisíc korun, z čehož připadá na Jeho Excelenci pana patrona 15 tisíc a na farníky 4 tisíce korun. - Dne 28. května obdržel kostel v Pleši krásné červené mešní roucho od českobudějovické kongregace ustavičné adorace Nejsvětější svátosti oltářní (v originále "von dem Vereine der ewigen Anbetung des Allerheiligsten Sakramentes des Altars in Budweis", jde zřejmě o Řád sester ustavičné adorace /latinsky Adoratrices Perpetuae Sanctissimi Sacramenti/, dodnes v Českých Budějovicích existující jako Kongregace Sester Nejsvětější Svátosti s klášterem v Lipenské ulici, viz webové stránky Eucharistie Paramenta - pozn. překl.). Dne 9. června 1904 konal zde vdp. hostouňský okresní vikář v Újezdě Svatého Kříže (v originále "der Hochwürdigste Herr Bezirksvikär zu Heiligenkreuz" - pozn. překl. Karl Pöhnl (má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl. kanonickou vizitaci a zkoušky ze svatého náboženství. - Vidi in visitatione canonica die 9. Junii 1904 C. Poehnl Ep. Vic. f. H. (tj. "episcopalis vicarius foraneus Hostau (biskupský okresní vikář Hostouň/" - pozn. překl.
Kronika farnosti Pleš 1836-1933
Z mirotické křestní matriky vysvítá, že Jan Wolf se narodil v Lučkovicích na Písecku dne 30. října roku 1868. Jeho otec Josef Wolf, syn Jana Wolfa, ovčáka v Cerhonicích čp. 2, a jeho ženy Anny, roz. Kučerové z Cerhonic, byl ovčákem na panském dvoře v Lučkovicích čp. 1, matka Anna byla dcerou domkáře ve Svobodce (dnes část obce Myštice, okr. Strakonice) čp. 11 Vojtěcha Kuděje a jeho ženy Marie, roz. Síkorové rovněž ze Svobodky. Na kněze byl vysvěcen 22. července 1894 v Českých Budějovicích a tamní ordinariátní list uvádí jeho jméno v podobě Jan Volf s poznámkou, že bydlí v Cerhonicích, farnost Radobice (tj. Radobytce, jak se dnes píší a jsou jen částí obce Mirotice). Začínal od 15. září 1894 jako kaplan v Cetvinách (Zettwing), kde byl od 1. ledna roku 1896 administrátorem, od 20. června 1902 ustanoven kaplanem v Terčí Vsi (Theresiendorf, rozuměj dnešní Pohorskou Ves), od 1. října 1903 administrátorem v dnes téměř zaniklé Železné, jak už čteme v předchozí textové ukázky, od 1. února 1904 administrátorem v Pleši, pak ještě od 1. července 1904 kaplanem v Bělé nad Radbuzou (Weissensulz), od 22. Června 1906 znovu administrátorem v Pleši, tamtéž od 1. listopadu 1906 farářem a 15. listopadu 1909 tu podle úmrtní matriky. která uvádí i jména rodičů, v pouhých 41 letech věku umírá podle německy psaného záznamu, kde je psán jménem Johann Wolf, na mozkovou mrtvici s je pochován na hřbitově místa, z něhož zůstalo vlastně téměř jen to "boží pole". Zaopatřoval ho i s posledním pomazáním výpomocný kněz Heinrich Horejš, pochovával vikářský sekretář Johann Ptáčník. Už jen ta česká příjmení ať svědčí o tom, jak jsme se zpronevěřili vlastní dvojjazyčné zemi.
- - - - -
* Lučkovice, Mirotice / České Budějovice / Cetviny / Pohorská Ves / Železná / Pleš / Bělá nad Radbuzou / † † † Pleš
