FERDINAND ZEITZ
Předmluva k německé kronice obce Roudné
Když v roce 1920 všem obcím uložena zákonná povinnost sepisovat a vést pamětní knihy (kroniky), ujal se níže podepsaný úkolu založit kroniku pro své služební místo, jímž je obec Roudné (v originále "Gemeinde Ruden" - pozn. překl.). Laskavostí pana profesora Reinholda Huyera (ten má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení - pozn. překl.), který byl dříve archivářem města Budějovice (v originále "Archivar der Stadtgemeinde Budweis" - pozn. překl.) a jako takový shromažďoval pamětihodné záznamy o minulosti většiny míst v jižních Čechách, bylo mi umožněno zjistit nejvýznamnější lokálně historické události a poměry naší obce. Uvedené skutečnosti jsou zaznamenány podle úředních akt, která byla zmíněnému panu profesorovi předložena v originále.
| Roudné v roce 1922. |
Ferdinand Zeitz, učitel. |
Učitel Ferdinand Zeitz (příjmení připomíná české "Zajíc") se narodil 21. září 1878 v dnes už neexistující českobudějovické Rybní ulici (Fischgasse) čp. 5 a dva dny nato ho v katedrále sv. Mikuláše pokřtil tehdejší kaplan Mathias Wonesch (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže). Novorozencův otec Alfred Zeitz, syn soudního aktuára v Toužimi čp. 100 (ten dům v rohu toužimského náměstí dosud stojí) Karla Zeitze a jeho ženy Corony, roz. Höferové, byl českobudějovickým strážníkem, příslušným do Vyššího Brodu (v matrice "nach Hohenfurt zuständig"), matka Albína byla dcerou Tomáše Křesťánka, pekaře v Týně nad Vltavou, a jeho ženy Marie, roz. Jílkové, kmotrem a jmenovcem dítěte byl vyšebrodský úředník Ferdinand Zeitz (někdejší městský tajemník zemřel ve Vyšším Brodě 27. srpna roku 1928). Učitelská studia absolvoval dvacetiletý Ferdinand v Českých Budějovicích roku 1898. Už téhož roku v září nastoupil jako podučitel svou první pedagogickou "štaci" v Jeníně (Kodetschlag), kde ovšem působil pouhý rok. Seznam učitelstva německých obecných a měšťanských škol v republice Československé z roku 1928 Ferdinanda Zeitze uvádí jako ředitele školy v železnorudském Špičáku (Dorf Eisenstein). Tam ho zachytil i školní snímek, publikovaný po letech v krajanském měsíčníku "Hoam!" Něco málo jsme se o něm dozvěděli z nekrologu jeho dcery. S manželkou Amalií měli dvě dcery, Amalii a Gertrudu, obě se staly také učitelkami. Arch sčítání lidu z Roudného nás informuje i o synu Ferdinandovi. Po roce 1945 setrvala část rodiny na Šumavě, kvůli těžké nemoci matky nešli do odsunu. Až do smrti matčiny (15. srpna 1946, tehdy podle úmrtního záznamu Ferdinad Zeitz ještě žil) se o ní a otce starala dcera Amalie, která zůstala ve Špičáku i s malými dětmi, zatímco její manžel byl již v Německu. Amalie odešla za manželem v roce 1948, o osudech jejího otce ale víc nevíme. I taková torza náležejí však k obrazu Šumavy.
- - - - -
* České Budějovice / Jenín / Roudné / Železná Ruda, Špičák
