ROSA TAHEDLOVÁ

Repro L. Němec, České Žleby (2021), s. 235

Repro Die Mundartdichtung aus dem Böhmerwald (1981), fot. příl.

Asi šestiletá na snímku z fotoateliéru Seidel

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 8, s. 6

Takto připravili tuto její fotografii v Museu Fotoateliér Seidel u příležitosti odhalení její pamětní desky v Dobré na Šumavě roku 2024

Repro archív Kohoutího kříže

Podle tohoto záznamu v oddací matrice farní obce České Žleby o zdejší svatbě jejích rodičů dne 29. května roku 1911 je tu v kostele sv. Anny oddával farář Johann Diviš (pověry, že v máji svatby být nemají, se asi nikdo nedržel) - dále se dovídáme, že ženich, tj. železniční dělník bytem v Dobré čp. 49 Johann Tahedl, narozený 5. ledna 1887 v Dobré čp. 7, byl synem chalupníka Wilhelma Tahedla z Dobré čp. 49 a Karoliny, roz. Grablové z Dobré čp. 7, že nevěsta Barbara, narozená v Dobré čp. 37 dne 11. listopadu roku 1887, byla dcerou nádeníka z Dobré čp. 37 Wilhelma Bära a jeho ženy Amalie, roz. Waldhauserové z Dobré čp. 31 - jako svědky vidíme pak podepsány knížecího schwarzenberského lesního hajného z Dobré čp. 36 Wenzela Bära a chalupníka z Dobré čp. 59 Karla Tahedla

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Se sestrou Marií v roce 1934

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 8, s. 7

S rodiči na snímku asi z roku 1936

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 8, s. 6

Se společností přátel z Dobré sedí v popředí s kloboučkem uprostřed u Stifterova obelisku nad Plešným jezerem

Repro L. Němec, České Žleby (2021), s. 69 (archiv rodiny Tahedl)

Jako mladá učitelka s dětmi ze školy v Českých Žlebech roku 1937

Repro H. Pollak, Heimat Böhmisch-Röhren : Entstehung - Geschichte - Vertreibung (2009), s. 134, 135

V roce 1939 při pobytu na bavorském hradě Hohenfels u Chebu s jinými mladými učitelkami za účelem "doškolení"

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1993, č. 5, s. 218

V roce 1940 je "Rosl Tahedl"zachycena na tomto snímku se žáky školy v Bučině, obutými vesměs v dřevácích domácí výroby

Repro H. Fastner, Erinnerungen an Buchwald (1986), s. 71

V roce 1942

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 8, s. 11

"Rosl Tahedl", které v kapitole o škole v Bučině za války věnuje Herbert Fastner ve své knize "Erinnerungen an Buchwald" celý odstavec, zde stojí na snímku někdy z počátku padesátých let na bavorské straně hranice při ruině Reichartovy pily (ta byla ještě v Čechách, Bučina čp. 26) prvá zleva, druhý zprava pak někdejší farář v Knížecích Pláních Wenzl Schmidt

Repro H. Fastner, Erinnerungen an Buchwald (1986), s. 417

V roli šumavské lesní dělnice ještě "u nás"

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 8, s. 18

Nevysídlené rodiny Tahedlova a Schmellerova na snímku z roku 1949

Repro L. Němec, České Žleby (2021), s. 232

O jejím učitelském osudu na stránkách krajanského měsíčníku v roce 1956

Repro Hoam!, 1956, č. 10, s. 22

Roku 1964 po vysídlení z "ČSSR" začínala znovu učit v Rundingu

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 8, s. 13

Škola v Rundingu dnes

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 8, s. 13

S otcem už v Německu roku 1965

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 8, s. 19

Na obraze Helmy Flügel-Fritschové, roz. Kösslové z roku 2003...

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 8, obálka

...a v kresbě Fritze Maiera

Repro R. Tahedlová, Erlebtes und Erlauschtes
aus dem Böhmerwald (1998), s. 183

S Heinrichem Meisingerem po boku vypráví na valné hromadě DBB v Ingolstadtu roku 1986 o velikonočních zvycích na Šumavě

Repro Glaube und Heimat, 1986, č. 5, s. 27

K nedožitým devadesátinám a k prvému výročí úmrtí vyšel její portrét na obálce krajanského měsíčníku s textem "Byla urozenou paní našeho kruhu"

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2007, č. 8, obálka

Její hrob v Rundingu

Repro Hoam!, 2008, č. 8, s. 6, foto Elke Pecherová

Domovský list potvrzuje její "Heimatsrecht" v Českých Žlebech od 10. října 1917, kdy se v Guthausen (dnes Dobrá na Šumavě) narodila

Repro Glaube und Heimat, 1993, č. 4, s. 15

Připomínka desátého výročí jejího skonu a blížícího se stého výročí jejího narození na stránkách krajanského časopisu s odkazem na slova Daniela Hermana o ní

Repro Hoam!, 2016, č. 5, s. 16-17

Plakát k výstavě u příležitosti 100. výročí jejího narození ve vídeňském Šumavském muzeu, k níž svými překlady z jejího díla přispěl Jan Mareš

Repro www stránky Böhmerwaldmuseum Wien

Výstava doputovala v roce 2020 do Volar - na vernisáži byly k ochutnání volarské "Gulatsch'n" (viz i Paul Praxl)

Repro www stránky Kulturně informační centrum Volary

Na zvláštní známce rakouské pošty

Repro www stránky Meinbezirk.at

Obálka českého překladu její knihy "Die Holzfällerin im Schatten des Roten Sterns", který vydalo nakladatelství Víkend v roce 2019

Rodný dům v Dobré na Šumavě čp. 20 (45)

Foto Ivo Kareš

Maminčin hrob na hřbitově ve Volarech - podle jejích vzpomínek plastiku Krista nebylo v roce 1957 v Čechách možné koupit, nevyslyšeli "radu" vzít si ji na některém z opuštěných šumavských německých hřbitovů a nakonec jim ji poslali příbuzní ze "západního" Německa

Foto Ivo Kareš

Kaple v rodné vsi, obnovená v roce 1990
i s jejím přispěním

Foto Pavel Polák

Škola v Českých Žlebech (2011)

Foto Pavel Polák

Obálka (2003) s podobiznou autorčiny babičky Amálie Waldhauserové, o níž kniha pojednává (nakladatelstství Dorfmeister, Tittling)

Babiččin hrob v Českých Žlebech

Foto Jan Mareš

V srpnu 2024 byla na jejím rodném domě odhalena pamětní deska (viz i Gernot Peter)

Foto Ivo Kareš

"Tři vysoké kameny" na Kamenné Hlavě u Českých Žlebů, jak vyhlížely kdysi

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1994, č. 7, s. 328 a 1990, č. 6, s. 253

"Kamenná hlava" u Českých Žlebů, což je totéž co "Tři vysoké kameny", na snímku Franze Zahorky z Watzlikovy knihy o "zelené německé Šumavě" a na kresbě Ladislava Stehlíka zřejmě podle téže fotografie a nikoli "z cest" ve 3. díle jeho Země zamyšlené

Repro H. Watzlik, Grüner deutscher Böhmerwald (1940), s. 70 a L. Stehlík, Země zamyšlená (1986), s. 284