LUISE FASCHINGBAUEROVÁ
|
Heimweh Schick' mir ein Gruß herüber Grüner Böhmerwald von dir, Deine Berge sind mir lieber Als der Prunk der Städte hier. Plöckenstein, du waldumrankter Schöner, himmelblauer See, Noch hör' ich deine Wellen rauschen Hoch oben auf der Bergeshöh'. Im Traum erstieg ich oft dich wieder Dreisesselfelsen hehr und stolz, Ich lausch' wie einst der Vögel Lieder Genieß' den Duft vom Nadelholz. O heil'ge Stätte meiner Wiege, Spielplatz meiner Kinderjahr'. Mit welcher Sehnsucht, welcher Liebe Gedenk' ich deiner immerdar. Schick' mir ein Gruß herüber Grüner Böhmerwald von dir, Deine Berge sind mir lieber Als der Prunk der Städte hier. |
Stesk po domově Pošli mi pozdrav z té dáli, kde zelenala ses dřív, Šumavo! My milovali tě nad všechen světa div. Plešné jezero tam v lesích, jako nebe modravé, šum tvých vln nadál v sobě nesu, tvůj strmý sráz mě nazpět zve. Zas po paměti vzhůru stoupám kde Třístoličník hrdě ční, ptačí zpěv v oblacích se houpá v závratné vůni jehličí. Tady kdys kolébka má stála, posvátná místa dětských her. Touha s láskou je přivolala sem v lomoz měst teď navečer. Pošli mi pozdrav z té dáli, kde zelenala ses dřív, Šumavo! My milovali tě nad všechen světa div. |
|
R. Essl, Oberplan, s. 222 |
|
Pocházela podle svědectví Ruperta Essla z Jelení (Hirschbergen), kde se narodila roku 1874 jako Aloisia (Luise) Troiberová. Jak o tom svědčí záznam želnavské křestní matriky, stalo se tak 4. listopadu (den nato ji v želnavském kostele sv. Jakuba tamní farář Franz Czapko pokřtil) v Jelení čp. 14, kde chalupničil její otec Alois Troiber a předtím i děd z otcovy strany Josef Troiber se svou ženou Theresií, roz. Saumerovou ze zdejšího stavení čp. 16, Aloisovou matkou. Žena Aloise Troibera a Aloisiina (Luisina) matka Maria byla dcerou Paula Schlorhaufera, chalupníka v Jelení čp. 3 a Kathariny, roz. Reiterové z Jelení čp. 8. Ještě coby děvče odešla Luisa s rodiči za moře jako tenkrát tolik Šumavanů. Tam se vdala za krajana Faschingbauera. Ačkoli vychodila jen jednotřídku v rodném Jelení, měla talent i mnohostranné kulturní zájmy. Založila dokonce v USA ženský časopis, který později prodala. Mnoho snímků v někdejším hornoplánském Šumavském muzeu svědčilo o tom, že hrála ve spolkovém životě krajanů v zámoří nepominutelnou roli. Ráda prý psala dopisy vůdčím zjevům domácí šumavské duchovní pospolitosti, jako byli spisovatelé Anton Schott či Maxmilian Schmidt, národopisec Dr. Gustav Jungbauer či Aloisius Joseph Muench (1889-1962), rodem z Milwaukee, biskup ve Fargo a pozdější kardinál a poválečný papežský nuncius ve Spolkové republice Německo (1951-1959, už od léta 1946 vedoucí papežské mise v Kronbergu u Frankfurtu nad Mohanem), jehož otec pocházel rovněž ze Šumavy . I svou báseň o stesku po domově složila už jako "Auswanderin", zesnulá v minnesotském St. Paul až 26. července roku 1967 ve věku téměř 93 let. Její verše zhudebnil Franz Xaver Siebzehnriebel, zastoupený rovněž v tomto souboru, dal však své písni jiný název, totiž Lied vom Plöckensteiner See.
- - - - -
* Jelení / Plešné jezero / † † † St. Paul (USA)
