FRANZ XAVER SIEBZEHNRIEBL

Grenzwaldlied

O Grenzwaldheimat, wunderschön,
mit deinen Tälern, deinen Höh'n,
so lauschig und so feierlich!
Es segnete ein Herrgott dich.

Refrain: Mein Grenzwaldheimatland ich preis',
weil ich es liebe treu und heiß!

In Tobeln träumen dunkle See'n,
rings feierlich die Tannen steh'n.
Der hohen Wälder Einsamkeit,
die raunt von fernversunk'ner Zeit.

R.

Vom Burgstall weit in's Land ich schau',
da liegen Dorf und Stadt und Au,
Markt Eschlkam am Hügel dort,
des Dichters Waldschmidt Heimatort.

R.

Burg Lichtenegg mit seiner Mär
und Osser, Arber grüßen her,
und drüben grünt der Böhmerwald,
einst Stifters liebster Aufenthalt.

R.

Kapellen traut am Wege steh'n
und laden ein zu frommen Fleh'n.
In Heiligblut vor'm Gnadenbild
Maria Wunder wirket mild.

R.

O Grenzwald, wunderschön genannt,
gelobt, gerühmt im deutschen Land;
dein Volk, in seiner Art so schlicht,
es bricht die Heimattreue nicht.

R.

Hraniční les

Hraniční lese, plný krás,
s údolími i vrchy zas,
jsi tichý, sváteční jak chrám -
to jak ti žehná Pán Bůh sám.

Refrén: Tu doma jsem, co víc si přát,
můj lese, jak jen tě mám rád!

Jezera temná v klíně skal,
kolem jen lesy dál a dál.
Hvozdy, kde zastavil se čas,
samotou oslovují nás.

R.

Dívám se z vrchu do kraje,
kde zase jiná krása je.
Eschlkam dohlédnu až sem:
byl Waldschmidtovým domovem.

R.

Vzadu jak pohádkový hrad
Ostrý a Javor vidím stát,
Šumava zelená se v dál,
kde drahý Stifter přebýval.

R.

A kaple stojí u cest tam
zvou dovnitř k tichým modlitbám.
Pod mariánským obrazem
je milostiplná ta zem.

R.

Hraniční lese, plný krás,
ať nikdy nezničí tě čas,
ať věrnost k tobě má můj lid,
ať i dál po svém může žít.

R.

Grenzwaldheimat, s. 8-9

Niklasau (Niklasova niva), kratčeji také Klosau se říkalo části bavorské poutní obce Neukirchen beim Heiligen Blut, kde se 8. července 1891 narodil v rodině místního ševce, silně nábožensky a také hudebně založené, Franz Xaver Siebzehnriebl. Po studiích v Ambergu, odkud pocházela maminka, stal se učitelem. Působil v Rittsteigu takřka na české hranici a setkání s Josefem Blauem, tehdy vyučujícím ve Staré Lhotě (Freihöls) u Nýrska, se stalo osudovým pro jeho další vlastní usilování. Začal sbírat pověsti svého kraje pod horou Vysoký Bogen a vydal je roku 1922 pod názvem Grenzwaldsagen. Ještě roku 1976 se dočkaly obnoveného vydání. Po celý život se věnoval církevní hudbě, už roku 1914 vznikla jeho mše pro čtyřhlasý smíšený sbor, rok nato zazněla Německá zpívaná mše s přívlastkem "vaterländische" v pasovském dómu. Na slova Hanse Watzlika složil píseň o Černém jezeře, o Plešném jezeře na slova Luisy Faschingbauerové. Bezpočet je jeho drobných vlastivědných prací, jejichž výbor tvoří posmrtně vydanou knihu Grenzwaldheimat (vyšla v Morsak Verlag v Grafenau roku 1991), psal i lidové hry, výsledným cílem jeho tvorby bylo však vždy zachytit venkovské bytí kraje a jeho lidí na způsob jedné jediné láskyplné písně. Dohasla s životem svého autora 12. února 1981.

- - - - -
* Neukirchen beim Heiligen Blut (BY)