FRITZ HOSER
"Gut Morgen, meine Herren!"
Budweiser Zeitung, 1934, č. 89, s. 6
Česky by asi člověk řekl "Dobrýtro", ale s tím německým pozdravem v titulu prý podle nekrologu MUDr. Fritze Hosera přicházíval do ozařovací ordinace svého moderního ústavu v domě čp. 260 v Pražské ulici (Pragerstraße) ve Vimperku (Winterberg) jeho majitel a čerstvě zesnulý gynekolog, aby rozjasnil tváře svých četných, v tomto případě nejen ženských klientů. Bydlel v protějším domě čp. 182, ve kterém původně provozoval i lékařskou praxi, nové sídlo ústavu si nechal postavit v roce 1930. Prý se mu onoho 3. listopadu roku 1934 v půl třetí ráno udělalo jaksi nevolno. Ještě předchozího večera si zahrál v někdejším vimperském hotel "Central" (byl postaven roku 1891 jako hotel "Habsburg", v roce 1918 ho koupil a přejmenoval místní lékárník Bohuslav Adalbert Budínský /*8. února 1852 v Hradci Králové, †9. září 1938 ve Vimperku/, ve Vimperku se 25. listopadu 1879 i oženil s Angelou /Andělou/ Popperovou, dcerou rodem židovského lékaře Alberta Poppera /roku 1842 přestoupil k římskokatolické víře/, i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže) svou obvyklou partii biliáru, a když jeho žena Maria Anna (Marianne), roz. Steinbrenerová (*23. dubna 1893 ve Vimperku čp. 109, †5. ledna 1981 ve věku málem 88 let /viz webové stránky Geni.com), zavolala svému bratru nakladateli Hansi Thomasi Steinbrenerovi, aby přišel, zemřel její muž ještě před jeho příchodem, tedy už před třetí hodinou ráno. Bylo mu pouhých 45 let. Snad bychom ho mezi "šumavské" osobnosti (v jednom z pokračování textu "Hansis Lebensbild" ve 29. čísle (29. Brief) krajanského časopisu "Böhmerwäldler Heimatbrief" z ledna 1951 na s. 241 nacházíme ostatně i tak Hoserovu postavu jako součást vzpomínkového vyprávění) ani nezařazovali, kdyby v tom vimperském domě čp. 182 nesídlil dnes Ski klub Šumava a naproti v čp. 260 Správa Národního parku Šumava. Fritz Hoser ovšem souvisí s Vimperkem věru podstatně. Narodil se jako Friedrich Johann Hoser 14. června 1889 (téhož dne ho ve vimperském kostele Navštívení Panny Marie pokřtil kaplan Wenzl /Václav/ Železný /1856-1936/, rodák z blízkého Zdíkova a iniciátor stavby tamního kostela sv. Ludmily) ve Vímperku čp. 82, kde žil jeho otec, knihvazač a pozdější dílovedoucí "u Steinbrenerů" Wenzl Johann Hoser (†1930, syn lesního adjunkta Heinricha Hosera z téže adresy a jeho ženy Theresie, roz. Schmiedové ze dnes zaniklé Šeravy /Scherau/ čp. 3) se svou manželkou Josefou, dcerou Laurenze Schwarze z vimperského předměstí čp. 13 a Marie, roz. Pawlitschko z vimperského předměstí čp. 17. Už na křestním záznamu nacházíme datum svatby Fritze Hosera 23. srpna 1922 ve Vimperku s už zmíněnou Marií Annou Steinbrenerovou, dcerou továrníka Johannese Nepomuka Steinbrenera (1863-1929) a Anny Antonie, roz. Waldekové (1866-1948). Jedním ze svatebních svědků byl tehdy třiatřicetiletý nevěstin bratr Hans Waldek, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže. Hoser vystudoval medicinu, sloužil za války v Srbsku a jako praktikující gynekolog (praxi převzal po MUDr. Adolfu Honzikovi), delší čas i šéflékař okresní nemocenské pokladny, otevřel počátkem května roku 1930 na zmíněné už Pražské ulici docela honosnou moderní novostavbu svého zařízení "Zeileis-Institut", který měl svůj předobraz v hornorakouském Gallspachu (funguje tam dodnes: viz web Zeileis Gesundheitszentrum). Z Hoserova manželství s Marianne, roz. Steinbrenerovou, vzešlo 5 dětí, z nichž nejmladšímu synkovi byly v roce otcova skonu pouhé čtyři roky. Už sám lékařův optimismus a veselá povaha měla léčivý účinek na jeho pacienty. Namísto citátu z Dantova Pekla by prý mohla stát nad vstupem do jeho ordinace věta o nabytí naděje v mysli těch, kdo vstupují. Kdyby tak věděl, co se stane s jeho velkými i malými pacienty, za nimiž i za noci putovával svým automobilem ("sein Auto war stets 'geheizt'", píše se v nekrologu), pouhých 12 let po jeho smrti v místech, kde se dnes prostírají v mnoha případech jen lesy a luka českého "národního parku"!
- - - - -
* Vimperk / † † † Vimperk
