ALBERT POPPER
Náčrt dějin knížecího schwarzenberského alodiálního panství Vimperk v Prácheňském kraji v Čechách
Na straně 525 Zíbrtovy Bibliografie české historie (1900) se pod pořadovým číslem 20522. uvádí titul Popper Dr.: Skizzirte Geschichte der fürstl. Sch.-'schen Allodial-Herrschaft Winterberg im Prachiner Kreise Böhmens, "Prag" 1842. 95. Nelze jej najít jinde a vlastně mne k tomuto vřazení pravděpodobného autora mezi "šumavské" německy píšící spisovatele přiměl někdejší marný pokus Paula Praxla dohledat se drobné zřejmě knihy v českých fondech. Tím se ovšem nutně obrací naše pozornost ke jménu Dr. Poppera (činí tak i genealogické webové stránky RootsWeb.com), nejen lékaře ve schwarzenberských službách, nýbrž v letech 1864-1881 rovnou starosty města Vimperka (Winterberg), od roku 1848 šéflékaře první tamní nemocnice a v roce 1874 spoluzakladatele vimperské chlapecké měšťanské školy. Narodil se roku 1808 v Lokšanech, židovské čtvrti města Březnice v Prácheňském kraji Johanu Israeli Popperovi (1777-1865) a jeho manželce Judith, roz. Veitové z Chodové Plané (Kuttenplan). Připomeňme jen, že tato Judith (Jita) Veitová (1786-1855) byla sestrou Mendela Veita, který je na webových stranách Kohoutího kříže samostatně zastoupen pod "křesťanským" jménem Johann Emanuel Veith. Albert (Adalbert, česky Vojtěch) Abraham byl z pěti synů Johana Israele a Judith Popperových (i další čtyři: Josef, Simon, Karl a Benedikt, se narodili v Lokšanech takříkajíc "ob rok" po sobě od roku 1810 do roku 1816) tím nejstarším. Albertus Popper, "Bohemus Brzeznicensis", vystudoval ve Vídni medicinu a 7. března 1835 tam úspěšně obhájil své doktorské teze. Podle knihy Winterberg im Böhmerwald (1990), jejímž autorem je Günther Hrabě de Angelis, rovněž samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže, přestoupil Dr. Popper v roce 1842 k římskokatolické víře. Je opravdu pouhou náhodou, že toho roku vyšla v Praze práce autora téhož jména o dějinách schwarzenberského vimperského panství a už rok předtím v únoru 1841 autor téhož jména publikuje v renomovaném bavorském listě Augsburger Allgemeine Zeitung článek o skláři Johannu Meyrovi s podtitulem Aus dem Böhmerwalde? Eduard Eisenmeier (na webových stranách Kohoutího kříže je i on samostatně zastoupen) ve své Bibliografii Šumavy (Böhmerwald-Bibliographie) z roku 1978, zachycující knihy a články do roku 1900, u anotace tohoto článku přičiňuje poznámku: "Popper stammt aus Winterberg." My víme, že byl co do původu "Adalbert Bresnitzer", jak se německy také psal, tj. česky jako "Vojtěch Březnický". Dne 15. května roku 1843 se oženil s Annou Josefou Ratoliskovou, narozenou 29. prosince 1822 v Příbrami, dcerou vídeňského rodáka Johanna Ratolisky a Josefy Všetečkové, narozené v roce 1798 v šumavských Prachaticích. Medicinal-Schematismus der oesterreichischen Monarchie z roku 1848 uvádí na straně 83 lékárníka ve Vimperku jménem "Popper Edler von Waldek Frz." (!) V témže roce byl, jak už zmíněno, ustanoven Popper šéflékařem vimperské nemocnice. V listopadu 1856 se mu narodila v domě čp. 16 zámeckého okrsku, kde žil se svou paní Annou Josefou, dcera Angela (Anděla). Kmotrem jí byl Johann Ratoliska, zastoupený tu svou manželkou, kmotrou Mathilda Waldeková, choť vimperského obchodníka. Zajímavé je, že Albert Popper uvedl do záznamu jméno otcovo v podobě "Isidor Popper". Anděla Popperová si 25. listopadu 1879 vzala ve Vimperku za manžela Bohuslava Adalberta Budinského (1852-1938), zdejšího lékárníka a majitele firmy na výrobu ovocných šťáv. V německém záznamu vimperské oddací matriky je uveden otec nevěsty jako Adalbert Popper, lékař a starosta (připojen je navíc i jeho vlastnoruční podpis). Andělin syn Bohuslav Budinský (1882-1973) studoval lékárnictví v Praze a filosofii na pařížské Sorbonně. Tam navštěvoval přednášky Marie Curie-Sklodowské a Ernesta Denise jako spolužák Edvarda Beneše, s nímž ho pojilo celoživotní přátelství. V roce 1938 musel opustit Vimperk, kde spravoval otcovu lékárnu i firmu. Přestěhoval se do Českých Budějovic, odkud řídil továrnu na šťávu v Trhových Svinech (Schweinitz). Roku 1945 se do Vimperka vrátil, po komunistickém puči sice odešel do švýcarského exilu, vrátil se však a jednadevadesátiletý zemřel v domově důchodců v šumavském Kůsově nedaleko od svého rodiště. Vraťme se však do schwarzenberského Vimperka za Albertem Popperem. Umírá ve svém domě v zámeckém okrsku dne 3. září roku 1889. Matriční záznam je psán opět německy, jméno rodiště zesnulého uvedeno jako "Březnitz" a u manželky Anny, zemřelé už dvě léta předtím, je původ kupodivu zmíněn slovy "aus Štěkna, Bezirkhauptmannschaft Strakonitz", stejně jako na předchozí straně v německém záznamu jejího úmrtí. Oba skonali jako katolíci. Myslím, že ty všechny osudy vydají za dějiny jakéhokoli knížecího schwarzenberského panství. V české literatuře je ovšem nejznámějším nositelem rodného židovského příjmení Popper (Joachim šlechtic von Popper - viz opět www stránky RootsWeb.com byl v letech 1772-1792 "primátorem" českého "venkovského Židovstva" /"Landesjudenschaft"/ a vedl s Ferdinandem Kindermannem von Schulstein /také samostatně zastoupeným na webových stranách Kohoutího kříže/ rozpravy o reformě rakouského venkovského školství) spisovatel Ota Pavel.
- - - - -
* Lokšany, Březnice / † † † Vimperk
