FRANZ KINDERMANN
Böhmerwaldlied Das allerschönste Erdenfleckerl, das es gibt, wo eins das andere so treu und herzlich liebt, wo man 's nur jodeln hört recht innig - jung und alt das ist im schönen grünen Böhmerwald. /: O schöner Böhmerwald, du Erdenpracht, mit Schönheit, Freundlichkeit und Lieb' bedacht. In jedem Wäldlerherz liegt Gutheit drinn': das ist der echte Böhmerwäldlersinn. :/ Wo in der kleinsten Hütten d' Leut recht friedlich leb'n, wo frohe Stimmung herrscht und 's nie ein' Streit tut geb'n, wo man ruft: "Grüß dich Gott" und 's Echo hell erschallt, das ist im schönen grünen Böhmerwald. /: O schöner Böhmerwald, du Erdenpracht, mit Schönheit, Freundlichkeit und Lieb' bedacht. In jedem Wäldlerherz liegt Gutheit drinn': das ist der echte Böhmerwäldlersinn. :/ Und wenn so ein Böhmerwäldler Abschied nimmt und mit sein' Binkerl Gemütlichkeit zum Herrgott kimmt, da gibt 's im Himmel drob'n a Freud - ruft jung und alt, der kommt vom schönen grünen Böhmerwald. /: O schöner Böhmerwald, du Erdenpracht, mit Schönheit, Freundlichkeit und Lieb' bedacht. In jedem Wäldlerherz liegt Gutheit drinn': das ist der echte Böhmerwäldlersinn. :/ |
Píseň o Šumavě Ten nejkrásnější světa kus, co vůbec je, kde jeden druhého ze srdce miluje, kde mladé, staré slyšíš vroucně jódlovat -- toť moje Šumava, co mám ji rád. /: Šumavo zelená, jsi plná krás, náš milovaný vlídný zeměpás. Tu v každém srdci leží uchován ryzí mrav, jak ho zná jen Šumavan. :/ V nejmenší chalupě tu vládne mír a zdar, veselá nálada a nikdáž žáden svár, "Pozdrav Bůh!" echem tu slyš všude zaznívat, toť moje Šumava, co mám ji rád. /: Šumavo zelená, jsi plná krás, náš milovaný vlídný zeměpás. Tu v každém srdci leží uchován ryzí mrav, jak ho zná jen Šumavan. :/ A když na Šumavana přijde věk, na cestu do nebe si schystá raneček a je tam nahoře pak u všech veselost, že z naší Šumavy jde nový host. /: Šumavo zelená, jsi plná krás, náš milovaný vlídný zeměpás. Tu v každém srdci leží uchován ryzí mrav, jak ho zná jen Šumavan. :/ |
Glaube und Heimat, 1993, č. 7, s. 26 |
Víme jen z připojeného textu, že slova i nápěv té písně vytvořil Franz Kindermann, rodem z Olšiny (Langenbruck), kde přišel na svět 17. ledna 1886, přiženil se do Kyselova (Sarau) a zesnul jistě ne doma někdy v roce 1958. Podle záznamu v křestní matrice farní obce Hodňov se narodil v Dlouhém Mostě, jak se tehdy i česky říkalo rodné vsi Langenbruck, ve stavení čp. 12, "po chalupě" zvaném "u Rembsů", zdejšímu hospodáři Johannu Kindermannovi (jeho otec a jmenovec Johann Kindermann tu rovněž předtím rolničil se svou ženou Mariannou, roz. Stifterovou z téže chalupy rodem) a jeho ženě Aloisii, dceři Michaela Kotschera, podruha z dnes zaniklé Loutky (Reith) čp. 7 a Margarethy, roz. Motzkové z dnes zaniklého Veselí (Schneidetschlag) čp. 10 - pozdější přípis nás zpravuje o svatbě Franze Kindermanna s Josefou Grillovou z dnes zaniklého Kyselova (Sarau) dne 12. srpna roku 1918 v Dolní Vltavici, zatopené vlastně zcela vodami Lipenské přehrady. Dne 7. prosince 1957 zemřela v bádensko-württemberské obci Buchenbach ve věku 95 let Aloisia Kindermannová, roz. Kotscherová, řečená "Rembsin", která ve Franzově rodném stavení v Dlouhém Mostě čp. 12 dala život 15 dětem, mezi nimi i jemu. Až úporným hledáním se podařilo ve starých ročnících krajanského měsíčníku "Hoam!" najít krátký Kindermannův nekrolog, z něhož vysvítá, že skonal v jedné linecké nemocnici dne 22. května roku 1958 a byl pochován o svatodušním pondělí v Aigenu. Zdejší muzikanti poctili někdejšího kapelníka dolnovltavické hudby ("Kapellmeister der Untermoldauer Musik") dvěma strofami písně "Wenn ich die Heimat grüne Auen..." a dechový kvartet přednesl na rozloučenou se široko daleko známým lidovým básníkem, jak zesnulého označuje nekrolog ("war als Volksdichter weit bekannt"), šumavskou hymnu. Na webových stránkách Kohoutího kříže najdeme i jeho neteř Hilde, dceru bratra Josefa (*1902).
- - - - -
* Olšina / Dolní Vltavice / Kyselov, Dolní Vltavice / † Linec (A) / † † Aigen (A)