FRITZ MEINHARD (ps. FISCHLE)
Tak, děti, a teď ze sebe stáhněte ty národní kroječky...
Tak, děti, a teď ze sebe stáhněte ty národní kroječky, uděláme si spolu pořádek v domě
Ten text najdeme pod kresbou, otištěnou v deníku Stuttgarter Zeitung 22. února 1950 (u nás byly téměř na den dva roky po únorovém puči) a znázorňující uklízečku matku Evropu, jak budí společensky unavené maškary evropských národů po náročném "plese", jímž byla nejspíš poslední ze světových válek, aby společně udělaly pořádek v evropském domě - a jinak než bez těch folklorních převleků to asi nepůjde. Karikaturistu, nepočítám-li svérázný kresebný doprovod Götze Fehra k jeho knihám o budějovické němčině, jsme tu ještě neměli. Můj starší přítel Antonín Nikendey mladší, zastoupený mimochodem stejně jako Götz Fehr i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, upozorňuje mne už léta na výrazný umělecký zjev svého někdejšího známého Friedricha (Fritze) Meinharda, hlubockého rodáka (spatřil tu světlo světa poprvé 11. března roku 1910) z rodiny význačného schwarzenberského lesníka. Otec Karl Meinhard, narozený 26. srpna 1867 ve Vimperku (Winterberg), absolvent vídeňské vysoké školy zemědělské obor lesnictví, byl lesním adjunktem na Hluboké, v šumavském Arnoštově (Ernstbrunn) a v Horní Plané (Oberplan), kde byl jmenován lesním ředitelem (Forstdirektor, dříve se říkalo lesmistr /Forstmeister/) a působil tu v letech 1919-1933, než 1. října toho roku na jeho místo nastoupil Antonín Nikendey starší. V důchodu žil pak s manželkou v Českých Budějovicích, kde měl dům na rohu Pivovarské ulice (inženýr, který mu ho vyprojektoval, bydlil v poschodí, Meinhardovi dole) od měšťanského pivovaru k bývalé vojenské nemocnici. Jako starý muž se stal obětí poválečného českého protiněmeckého běsnění a zahynul v internačním táboře při někdejší schwarzenberské cihelně Vývarka blízko nádraží Hluboká nad Vltavou - Zámostí 4. listopadu 1945 (se životem se tamtéž rozžehnal mimo mnoha jiných učitel Emmerich Zdiarsky, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže - v obrazové příloze najdeme tam i dokument o pohřbu Meinhardově v Mladém). Antonín Nikendey starší se zasloužil o to, aby namísto v hromadném hrobě v Hosíně nalezl alespoň osobní místo posledního odpočinku v hrobě rodiny Niedlovy na hřbitově v Mladém. Paní Meinhardová byla sice zařazena do odsunu, ale podařilo se jí uprchnout přes hranice do západního Německa, kde později zemřela. Její syn Fritz chodil do školy v Horní Plané, gymnázium absolvoval v Kašperských Horách (Bergreichenstein), studoval pak na pražské Akademii výtvarných umění (byl tam žákem Franze Thieleho /1868-1945/, který zahynul za květnových dnů 1945 v "revoluční" Praze), za války padl do amerického zajetí, z něhož se vrátil roku 1948. Působil v Esslingen a pak ve Stuttgartu, kde se pod pseudonymem "Fischle" (tj. "rybička", jejímž obrázkem se podepisoval) prosadil jako karikaturista listu Stuttgarter Zeitung (působil tam po 40 let), byl však i renomovaným malířem, jehož díla na výtvarných aukcích dosahují dodnes slušných částek. Sestavil pár knih svých kreseb a karikatur, několik dalších od jiných autorů, věnovaných převážně nimrodské lovecké vášni (i v tom nezapřel svůj "šumavský" původ), bohatě ilustroval. Zemřel ve Stuttgartu roku 1997. Ten Meinhardů českobudějovický dům v Pivovarské ulici pořád stojí, dost nedaleko bydliště páně Nikendeyova. Také zbytky oné "hlubocké" cihelny Vývarka bychom našli. Jen k tomu opravdovému evropskému domu máme všichni ještě daleko.
- - - - -
* Hluboká nad Vltavou / Arnoštov / Horní Planá / České Budějovice / † † † Stuttgart (BW)
