BARTHOLOMÄUS MIKESCH
Ze školní kroniky
Od 1. října 1844 jsem já (Bartholomäus Mikesch) přesídlil z Rožnova na Dobrou Vodu (v originále "von Strodenitz nach Gutwasser" - pozn. překl.). Bylo mi 30 let, byl jsem ženat a přivedl jsem s sebou z Rožnova dva chlapce, Johanna a Josefa, kteří brzy nato ve věku jednoho roku zemřeli (Josef 18. srpna 1845 a Johann 6. března 1846 na Dobré Vodě čp. 8 - pozn. překl.). V Dobré Vodě u Českých Budějovic jsem letos už plných 33 let (1877). Vcelku jsem letos (1877) naplnil už 46 let ve službách základního školství (v originále "im Dienste des Volksschulwesens" - pozn. překl.), a to nepřetržitě jako učitel přikázaný ke změnám úředně takto:
a) jako školský pomocník (výpomocný učitel) ve vsi Chmelná, přiškolené k Brlohu ... (v originále "damals zur Berlauer Schule zuhörig" - pozn. překl.)........................................3 roky,
b) jako školský pomocník v Malšíně u Vyššího Brodu (v originále "in Malsching bei Hohenfurth" - pozn. překl.) .......................................................................................... 6 měsíců
s ročním platem 8 zl. konvenční měny (němčina má pro výrazy "Florin" i "Conventional Münze" značné množství různých zkratek - pozn. překl.) vedle stravy, lože a praní prádla v rodině školního učitele,
c) v Českém Vrbném (v originále "zu Böhmischfellern" - pozn. překl.) jako exponovaný pomocník se školským zákonem přiznanou mzdou (v originále "mit dem fassionsmäßigen Gehalte" - pozn. překl.) 66 zl. konvenční měny................................................ 4 roky 6 měsíců,
d) a v Rožnově jako učitel triviální školy (v originále "als Trivial-Lehrer" - pozn. překl.) se školským zákonem přiznanou mzdou přes 2 roky a po zvýšení zákonné kongruy (tj. nejnižšího zákonného příjmu - pozn. překl.) na 129 zl. konvenční měny...............ještě po 5 let,
e) a od 1. října 1844 v Dobré Vodě, od té doby do konce září 1877.................... plných 33 let
se 120 zl. konvenční měny a s tímto postem spojenými požitky z církevního jmění podle státem účetně nastaveného školského zákona z 28. listopadu 1797 a pražského opisu téhož z 10. června 1852 až do 1. července 1854, kdy bylo školné zvýšeno týdně o 1 zl. konvenční měny. Podle přijatého protokolu krajské úřední komise dne 24. července 1854 na faře v Dobré Vodě u Českých Budějovic (tam bydlel i bratr překladatele tohoto textu a překladatel dělával jeho dětem ještě za časů okupační "normalizace" Mikuláše - pozn. překl.).
Tedy celkem.....................................................................................plných 46 služebních let (psáno v roce 1877, 7 let před autorovým ochodem na penzi - pozn. překl.).
Alte Schulchronik von Gutwasser 1884-1918
Vzhledem k tomu, že vlastnoruční kronikářovo líčení příchodu na Dobrou Vodu u Českých Budějovic začíná úmrtím dvou jeho synů, mohu čtenáře hned utěšit, že podle Mikeschova nekrologu zplodil jakoby osudu navzdory dětí hned "nicht weniger als", tj. "ne méně než" 20, slovy dvacet, jak píše autor tohoto nekrologu a Mikeschův pokračovatel v kronikářském díle, totiž jeho zeť Ignaz Trzebin, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže. Našel jsem těch dětí matrikou doložitelných jen 19, z toho 6 po otcově šedesátce, to poslední v 73 jeho letech! Abych nelhal, byli to v Rožnově ještě narození synové Franz (*1. dubna 1841) zemřelý už rok po narození, zmínění Johann (*8. prosince 1842) a Josef (*28. února 1844), na Dobré Vodě pak po řadě dcery Katharina (*30. března 1847) a Anna (*1. srpna 1848), syn Franz (*7. října 1849), dcery Ewa (*6. září 1850) a Rosina (*29. února 1852), další syn Franz (*2. října 1853), další dvě dcery Josefa (*11. března 1855) a Magdalena (*4. dubna 1856), syn Johann (*8. května 1857) a dcera Theresia (*5. srpna 1858), ti všichni ještě z prvního manželství a s křestními záznamy v německém jazyce, v druhém Mikeschově manželství pak už jen v křestních záznamech česky psaných dcery Teresie (*20. června 1874), Anežka (v matrice psáno "Anežka Česká" *5. dubna 1876) a Eleonora (*18. února 1878), syn Jan (*8. ledna 1880), konečně pak poslední dvě dcery Antonie (*10. června 1883) a Marie (*10. srpna 1887). Vezměme to ale od začátku: dne 16. srpna roku 1814 ještě před konečnou porážkou Napoleonovou se v Brloze (Berlau) čp. 50 (dům s tím číselným označením tam dosud najdeme) rolníku Blažeji Mikešovi (v německém záznamu je ovšem psán "Blasius Mikesch", synovi rolníka na témže stavení Martina Mikeše a Marie Anny, roz. Sarauerové z Rojšína) a jeho ženě Marii, dceři Tomáše Reitingera z Loučeje (v matrice "Thomas Reitinger" a "in Lutschau") čp. 9 a Roziny, roz. Anderleové z Brloha čp. 69, narodil syn, zapsaný v matrice křestním jménem "Bartlme", tj. Bartholomäus, česky Bartoloměj. Podle nekrologu v listě "Budweiser Zeitung", psaného přiznaným Mikeschovým dobrovodským žákem, navštěvoval jeho někdejší učitel měšťanskou školu (Hauptschule) v Českých Budějovicích, pak tzv. "preparandu" (Präparanda-Curs), tj. nižší stupeň (většinou tříměsíční kurs) pro přípravu venkovských učitelů, v Českém Krumlově, kde jako sedmnáctiletý jinoch složil v roce 1831 zkoušku učitelské způsobilosti. Další Mikeschovu učitelskou dráhu víme z jeho vlastního podání ve školní kronice. V Dobré Vodě vedle učitelování konal i službu kostelního kantora, jak to bylo tehdy obvyklé a spojeno zákonem s církevními penězi. Byl jak už zmíněno dvakrát ženat, nejprve sezdán 8. června 1840 v Rožnově s Annou Neubauerovou, dcerou rolníka v Rožnově čp. 1 (statek s novějším číslem 1160 tam dosud stojí) Kaspara Neubauera a jeho ženy Marie, roz. Hiritzerové, po smrti své první ženy dne 5. ledna 1873 na Dobré Vodě se už 16. září téhož roku v Ledenicích oženil podruhé s Kateřinou (*9. dubna 1843), dcerou rolníka v Českém Ohrazení (Böhmisch-Baumgarten) čp. 15 Kašpara Vicka a Anežky, dcery Martina Linharta, chalupníka z Vlachnovic (dnes je ves jen částí obce Jílovice) čp. 3. Mnohé z Mikeschových dcer se provdaly za učitele, jedna z nich za už zmíněného Mikeschova nástupce Ignaze Trzebina. V Dobré Vodě nebylo kdysi rodiny, kde by někdo z jejích příslušníků nebyl Mikeschovým žákem či žákyní. Zemřel 21. května roku 1895 v málem dožitých 80 letech na "marasmus", jak se nazývala "stařecká sešlost", alespoň podle ohledacího listu Dr. Votického, což patrně nebyl nikdo jiný než Sigmund Wotitzky, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže. Na den Nanebevstoupení Páně 23. května 1895 byl Bartholomäus Mikesch pochován na dobrovodském farním hřbitově a jeho pozůstalá manželka byla rozhodnutím zemské školní rady zajištěna vdovským důchodem, činícím ročně 243 zlatých 33 krejcarů a navíc na každé ze 3 dětí až do dovršení 18 let jejich věku po 40 zlatých 55 krejcarech na každé, tj. celkem ročně přiznaných 364 zlatých 98 krejcarů. Kateřina Mikešová zemřela podle dobrovodské úmrtní matriky 29. července roku 1926, na jejím pohřbu hrál ještě na varhany jen o rok mladší její zeť Trzebin, zesnulý pár dní nato. Kdyby tak mohly vyprávět píšťaly varhan z dobrovodské chrámové kruchty!
- - - - -
* Brloh / České Budějovice / Český Krumlov / Chmelná / Malšín / České Vrbné, České Budějovice / Rožnov, České Budějovice / † † † Dobrá Voda u Českých Budějovic
