HELMUT SEIDEL
Parte matčino
Naše předobrá a starostlivá maminka a babička
paní Elisabeth Seidelová,
roz. Brodová,
vdova po fotografovi, odborná učitelka v.v.,
zesnula dne 13. srpna 1955 po těžké
nemoci, i tak nečekaně, ve věku
83 let, doma ve spánku.
Velká truchlící obec doma
pozůstalých krajanů ji doprovodila
na poslední cestě.
V hlubokém smutku: Franz Seidel,
Ing. Helmut Seidel, Annemarie Seidel,
Gerlinde a Freia Seidelovy
Straubing, Pointstraße - Český Krumlov (v originále "Krummau a.d.M. - pozn. překl.)
Hoam!, 1955, č. 9, s. (32)
"Doma ve spánku" zní v originále "in der Heimat entschlafen", což lze přeložit i místním určením "zesnula doma ve vlasti". Český Krumlov, kde se tak stalo, je označen "říšským" přejmenováním "Krummau an der Moldau". Parte zesnulé (*1872 v Griffen, rakouské Korutany /Kärnten/) zřejmě vystavil uprostřed padesátých let v bavorském Straubingu žijící syn zesnulé, narozený 21. května 1908 v Českém Krumlově (tehdy "za Rakouska" německy toliko "Krumau") jako jedno z dvojčat spolu s bratrem Franzem (ten má na webových stranách Kohoutího kříže stejně jako otec obou bratří Josef Seidel i své samostatné zastoupení, viz však podrobnosti i na webu Deutsche Biographie). Třetí syn zesnulé Arnold (*1910), doktor práv, padl za druhé světové války na Ukrajině. Zatímco Franz Seidel se oženil až po matčině smrti (jeho snoubenka Marie /roz. Brodová, dcera Franze Broda /*1875/ z Pohůrky /Bucharten/ u Českých Budějovic/, byla "odsunuta" a směla se vrátit až v roce 1958, kdy jí bylo navráceno i československé státní občanství, †2003, tj. 6 let po smrti manželově), stal se jeho bratr Helmut s manželkou Annemarie (svatbu měli v Českých Budějovicích roku 1934) a dcerkami Gerlinde (*1937) a Freia (*1942) obětí poválečného odsunu (Franz mohl jako "antifašista" zůstat s matkou v rodném domě s fotografickým atelierem). Helmutovou ženou se 12. června 1934 stala v Českých Budějovicích (oddával je tu evangelický farář Johann Twardzik, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) římská katolička Anna Kučerová (1909-1989) z Českého Krumlova, adresa Kájovská ulice čp. 64 (v německém záznamu českokrumlovské křestní matriky, který pořizoval senior kaplan František /v matrice "Franz"/ Jakeš, je příjmení psáno "česky" Kučera nepřechýleno, dcera pozlacovače Thomase Kučery (* na českokrumlovském Plešivci /Flößberg/ čp. 83), adresa Český Krumlov, Horní brána (Obertor) čp. 64 (syna továrního dělníka v Českém Krumlově Franze Kučery a jeho ženy Evy, roz. Havlové /v matrice "Havel"/ z české vsi Mojné), a Marie, dcery českokrumlovského bednáře Josefa Kurze, adresa Pod Kamenem (Steinwand) čp. 163, a jeho ženy Marie (* v Českém Krumlově, Ulice Pod Kamenem čp. 163), roz. Blažkové (v matrice "Blažek"). To stojí zato kvůli místním poměrům zaznamenat i vzhledem k pozdějšímu odsunu Němců. Samo slovo "parte" je odvozeno od slovesa "loučit se" a netřeba dovozovat, co bylo pro matku tří synů nejen dovědět se o smrti nejmladšího z nich ve válce, nýbrž loučit se po válce s jedním z obou dvojčat v roce 1946. Dcery Helmuta a Annemarie Seidelových, tj. vnučky Josefa Seidela Gerlinde, provd. Franková, a Freia, provd. Richwienová, se až dlouho po smrti otcově 3. října 1994 ve Straubingu vydaly roku 2023 na adresu svého rodného domu, dnešního Muzea Seidel, a nešetřily chválou ani informacemi ze svého dětství. Vznikl větší počet snímků a byl natočen i filmový dokument. Tahle historie je však celá k neuvěření a nijaký obraz to nezachytí, leda jako iluzi.
- - - - -
* Český Krumlov / † † † Straubing (BY)
