JOSEF LAD
Předmluva ke kronice obce Trutmaně
Tato práce vděčí za svůj původ puzení po průzkumu skutečností a dějinných událostí (v originále "verdankt seinen Ursprung dem Drange nach Erforschung der Tatsachen u. geschichtlichen Ereignisse aus den ältesten Tagen von Trautmanns" - pozn. překl.) z nejdávnějších dnů Trutmaně (Trutmaň je dnešní Mezilesí, část obce Čižkrajice v okrese České Budějovice - pozn. překl.). Už vpředu zmínění (rozuměj na titulním listě kroniky - pozn. překl.) Josef Vögler a Josef Lad se zcela soukromě spolurozhodli zpracovat dějiny Trutmaně s nikým nespolčeni a proto bez jakéhokoli závazku být hotovi k nějakému zcela určitému dni klidně bádat a konečně jednou vlastnit "bez mezer úplné" (v originále "lückenlose" - pozn. překl.) dílo, které jednou bude mít pro budoucí pokolení velkou hodnotu. Zcela trefně to dává vyslovit August Sperl (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) klášternímu kronikáři ve svém románě "Die Söhne des Herrn Budiwoj": "Tauche deine Feder in Vorsicht, Chroniste, und stelle dich hoch über deine Arbeit. Chronika schreiben heißt Richteramt üben. Darum bedenke, dass du einst Rechenschaft ablegen musst von jedem deiner Urteile. Die Geschlechter, die da gekämpft haben, vergehen und du vergehst mit ihnen, dein Buch aber bleibt als Zeugnis, bleibt, wenn ein Jahrhundert sich aus dem andern emporgehoben hat, bleibt, wenn ein Geschlecht ums andern versunken ist im Staube der Jahrhunderte. Aus seinen leichten Blättern werden eherne Tafeln." (tj. "Obezřetně namoč své pero, kronikáři, a zaujmi místo vysoko nad samotnou svou prací. Psát kroniku znamená konat soudcovský úřad. Proto pomysli, že jednou musíš složit účet. Pokolení, která tu zápasila, pominou a ty pomineš s nimi, Tvá kniha však zůstane jako svědectví, zůstane, když se nějaké století pozvedne z jiného, zůstane, když nějaké pokolení zapadne k jiným do prachu staletí. Z jejích tenkých stránek se stanou desky kovové." - pozn. překl.) Zpracování látky trvá už mnohá léta, historické prameny nejsou nijak snadno dostupné, pročež bylo nutno vyprosit si pomoc většího počtu vlastivědných badatelů, ať už to byl Dr. Valentin Schmidt (i on má samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), profesor a cisterciácký řádový kněz ve Vyšším Brodě (v originále "in Hohenfurth" - pozn. překl.), mezitím zesnulý, prof. Marek v Klatovech, šéfredaktor Schacherl (je rovněž samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) z nakladatelství Moldavia v Českých Budějovicích (v originále "Verlagsanstalt Moldavia Budweis" - pozn. překl.) či prelatura v Českém Krumlově jako někdejší majitelka zdejšího zboží (v originále "Prälatur Krummau als ehemalige Gutsherrin" - pozn. překl.) aj.. Na tomto místě budiž všem vysloven nejsrdečnější dík. Práce má získat přibližně následující členění:
1. Předmluva
2. Nejstarší období (nakolik je prokazatelně doloženo)
3. Novější doba až do světové války
4. Válka a její přímí účastníci z Trutmaně
5. Doba poválečná, tj. nynější poměry
K bodu 2. je připojen úplný opis z josefinského katastru, resp. pozemkové knihy.
Originál kroniky jsem získal zásluhou paní Evy Kordové, roz. Polákové z Českých Budějovic, sestry Martina Poláka, který se už předtím v lecčems zasloužil o obohacení Kohoutího kříže cennými materiály z rodinného archivu. O trutmaňském archiváři Josefu Ladovi jsem se však musel obrátit o pomoc k digitálním archivům. Podle česky psaného záznamu českobudějovické křestní matriky se tu dne 24. února 1890 v domě čp. 17 na náměstí narodil továrnímu dělníkovi Tomáši Ládovi, narozenému v Žárovné čp. 7 (farnost Lažiště), synovi podruha z Tvrzic Vácslava Láda a Marie, roz. Kusové "ze Žárovny" (jak psáno v matrice), a jeho ženě Leopoldině, dceři soukeníka Jana Krásy v Hošticích (v matrice psáno "v Hosticích") u Volyně a Magdaleny, roz. Slavíčkové z Volyně, chlapec pokřtěný den nato děkanem Vácslavem Markem v katedrále sv. Mikuláše jménem Josef Matěj Lád. Latinský přípis u křestního záznamu nás zpravuje o tom, že se dotyčný dne 7. června válečného roku 1916 ve Dvoře Králové oženil "cum Rosa Flegel". Nevěstino jméno zrovna česky nezní, není-liž pravda? To už Josef v roce 1909 absolvoval v rodném městě učitelský ústav a my z různých pramenů víme, že na začátku první světové války, tedy roku 1914, působil ve vsi Vlčí Jámy (Wolfsgrub) na okrese Prachatice, po válce už v nové republice pak v Trutmani, v Hojné Vodě (Heilbrunn), od roku 1927 v Žumberku (Sonnberg), odkud v roce 1934 odchází na německou chlapeckou obecnou školu do Prachatic. Všude učil i českému jazyku. Z prachatické školní kroniky se dovídáme, že od 1. března 1939 do 8. ledna 1940 učil na české škole v Podolí (dnes je Podolí jen částí města Prachatice). V roce 1951 o sobě dává vědět pozdravem krajanům v krajanském časopise s adresou Bayer. Kappel, pošta Wegscheid, tedy vlastně pořád na Šumavě. O rok později se tu dovídáme o tragické smrti jeho syna Josefa. Řídící učitel ve výslužbě Josef Lad zemřel 16. ledna 1959 ve Waldstadtu. Na stránkách Kohoutího kříže je samostatně zastoupen i jeho mladší bratr Eduard, rovněž učitel.
- - - - -
* České Budějovice / Vlčí Jámy / Mezilesí, Čižkrajice / Hojná Voda / Žumberk / Prachatice / Podolí, Prachatice / † Waldstadt, Kirchham (BY)
