JOSEF PUHANI

Z chronologických záznamů k dějinám Vimperka a okolí v roce 1918-1919

1918
Dne 28. října byla zřízena Československá republika s presidentem Dr. T.G. Masarykem v čele a 600letá habsburská říše, rakousko-uherská monarchie, rozpadla se na 4 malé státy.
Strašlivá doba leží za námi po tom 4letém prolévání krve; kdo dokáže vylíčit všechno to utrpení a nouzi?
Strach a starost mobilizace a vyhlášení války, hrůzy ruských průlomů, nekonečných bitev na všech frontách proti Rusům a Srbům, Francouzům, Italům i Angličanům, pohled na tolikeré uprchlíky, zničení celých širých území Evropy, odporné prolévání krve milionů lidí, drsné útrapy válečného života, obrovský rozsah války, přibývání vždy nových nepřátel, po měsíce zuřící obrovské bitvy, nezměrné počty raněných a mrtvých, starost o zajaté a pohřešované, politováníhodný osud invalidů a zmrzačelých, pokračující odvody a rukování, stále se šířící hlad a všeobecná nouze živobytí v zázemí, strašlivé zdražování a stále větší nedostatek toho nejpotřebnějšího, narůstající úmrtnost mladých i starých, nebezpečí nemocí a nákazy všeho druhu, počínající nepokoje ve vnitrozemí, zpustnutí mládeže, množící se případy nehod a neštěstí, malomyslnost a netrpělivost širokých kruhů veřejnosti, nadto politické sváry a rozepře, krátce psota, zoufalství, slzy, reptání a nářky, bída, utrpení a smrt, to jsou několika málo slovy jen některé trpké zkušenosti z tohoto velkého světového zápasu, kterým lidstvo - a zejména a zvláště také tolik Šumavanů - musilo projít.
Prvý parlament Československa byl nevolený, jen z Čechů sestávající revoluční "národní shromáždění" (první schůzi NS "československého" zahájil oslovením "Slavné národní shromáždění!" Dr. Karel Kramář podle vlastních slov "z příkazu Národního výboru" - pozn. překl.).
Po převratu panovala jako všude i ve Vimperku (Winterberg) bezradnost. Po několik dnů nevěděl nikdo, komu město náleží, zda k Československé republice nebo k Rakousku či snad k Německu. Tato situace vyvolávala přirozeně značné znepokojení. Přitom se hromadila nejistota a loupežná přepadení tak odstrašující měrou, že musila být posléze sestavena z vysloužilých vojáků ochranná městská garda o 10 mužích.
Dne 20. listopadu 1918 byl knížecí zámek ve Vimperku natrvalo obsazen vojskem, při čemž došlo i na kancelář lesního ředitelství kvůli telefonní centrále tam umístěné. Tři dny nato 23. listopadu ve tři hodiny ráno náhle obsadil Vimperk jeden prapor československých vojáků a zůstal tu nadále, zatímco už předtím dorazil do města vlak s asi 50 muži k údajné ochraně oděvního skladu zdejší továrny na výrobu prádla firmy Joss a Löwenstein. Kolem půl páté ráno byli pánové Dominik Igler (starosta), Adalbert Skala (předseda německé Národní rady) a Rupert Steinbrener (c.k. setník v záloze) vytaženi každý u sebe doma z postele, poté co byly jejich domy bez odporu obklíčeny útvarem československého vojska v plné polní výzbroji. Zmíněné tři pány odvedla kárná eskorta k vimperskému nádraží a podrobila je tam internaci, současně s tím byla pak rozšířena vyhláška, že musí být odevzdány veškeré zbraně. I odevzdání zbraní proběhlo následně v dokonalém klidu. Odpoledne proběhly u většího počtu obyvatel domovní prohlídky. K nepokojům nedošlo.
Už jedno desetiletí existující katolické sdružení Piusverein ve Vimperku se v tomto roce rozešlo, zato byl povolán katechetou Josefem Schwarzmeierem (i on je stejně jako Dominik Igler samostatně zastoupen na internetových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) k životu katolický spolek Frauen- und Mädchenbund (Svaz žen a dívek).
Stejně tak byla zde kaplanem dp. Franzem Pauknerem založena mariánská kongregace katolických panen "Unbefleckte Empfängnis" (tj. "Neposkvrněné početí" - pozn. překl.), která na náboženském a charitativním poli vyvíjí velmi horlivou činnost. Prvním předsedou kongregace stal se její zakladatel, první její prefektkou slečna Marie Steinbrenerová, nyní provdaná Hoferová.

1919
Od 3. do 9. března došlo k okolkování bankovek a od 25. září platila 1 koruna jen 90 haléřů.
Volby do vimperského obecního zastupitelstva 15. června vykázaly následující výsledky:

Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei
(tj. Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR)
Deutschdemokratische Wirtschaftspartei
(tj. Německodemokratická hospodářská strana)
Deutsche christlichsoziale Volkspartei
(tj. Německá křesťansko-sociální strana lidová)
Skupina českých voličů
CELKEM

hlasů
1005

511

484

400
2400

     mandátů
     15

     8

     7

     6
     36

23. listopadu se konala volba delegátů do Okresní nemocenské pokladny (Bezirkskrankenkasse) ve Vimperku na volební období 1920-1923.
V témže roce byla také odpadlým knězem profesorem Farským a rovněž odpadlým premonstrátským mnichem a poslancem Dr. Zahradníkem založena Církev československá (vznikla o Vánocích 1919, kdy byla v řadě kostelů sloužena po 300 letech poprvé mše svatá v českém jazyce - pozn. překl.).

Chronologische Notizen zur Geschichte von Winterberg und Umgebung 1195-1926, s. 91-93

Dnem 31. prosince 1926 je datována předmluva sestavovatele díla, vytištěného nejspíše jeho vlastním nákladem u Steinbrenerů ve Vimperku, z něhož tu v českém překladu uvádíme pasáž o vzniku a počátcích samostatné republiky, jak se jevila zraku obyvatel jednoho šumavského města. Pokud pak budeme samotný onen úvod z větší části rovněž v překladu citovat, má kniha za svůj účel:

"seznámit obyvatelstvo krátkými, většinou chronologickými záznamy s počátky města Vimperka i osad v jeho okolí, jakož i zevrubněji s obzvláštními zdejšími událostmi. Nemají to být nijaké úplné dějiny, nýbrž toliko příspěvek k dějinám našeho domova... Starší data pocházejí veskrze z vimperského zámeckého archivu a ze Soupisu památek Františka Mareše a Jana Sedláčka, další pomocí mi byly vedle knih z kanceláře lesního ředitelství práce "Siedlungs-Geschichte des Böhmerwaldes" Dr. Valentina Schmidta, "České sklo" už zmíněného Františka Mareše, dále "Böhmerwälder Hausindustrie und Volkskunst" Josefa Blaua, zdejší kronika obecní a farní, záznamy "Aus Alt-Winterberger Tagebüchern" P. Josefa Schwarzmeiera, kronika školy, "Innozenzbüchlein" P. Ferdinanda Mathe (i on má samostatné zastoupení na internetových stranách Kohoutího kříže), "Gedengsbuch" Meyerových, také noviny a časopisy, brožury a různé jiné drobné tisky, vedle záznamů mnou samým pořizovaných od roku 1905. Záznamy z oblasti lesnictví a myslivosti se domnívám jako autor učinit toto své malé dílko trochu cennějším."

Co víme o autorovi předchozích řádků? Josef Puhani, "schwarzenberský lesní hajný", jak se sám na závěr předmluvy tituluje, narodil se 18. prosince roku 1878 v Táflově Huti (německy Tafelhütte, dnes zaniklá Huť pod Boubínem) a zemřel brzy po odsunu 11. července 1947 v bavorské obci Haidmühle na dosah od čerstvě obnovené šumavské hranice, která se měla stát vzápětí po vyhnání Němců z ní "železnou oponou" nové, dlouhé "studené války". Toho se "Schwarzenbergischer Rechnungsführer", tj. "schwarzenberský účetní", jak o něm praví ve výčtu vimperských osobností kniha Winterberg im Böhmerwald (1995), editorů Fritze Pimmera a Hanse Harwalika na s. 718, už vlastně nedožil. Zažil pád monarchie, republiky i "tisícileté" říše, toto však nebyl jeho účet.

- - - - -
* Huť pod Boubínem / Vimperk / † † † Haidmühle (BY)