logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL ZETTL

Předmluva k obecní kronice

1.
Kronikář (v originále "Gedenkbuchführer" - pozn. překl.): Karl Zettl, učitel v Prášilech (v originále "Lehrer Stubenbach" - pozn. překl.).

Předmluva.
Prameny, z nichž čerpala látku tato pamětní kniha, byly:
1. Listiny, které byly kronikářem po léta shromažďovány.
2. Kronika, která se nachází v majetku rodiny Eggerthovy. (Současným majitelem je odborný učitel Hoidn v Trnovanech u Teplic /v originále "in Turn bei Teplitz", na webových stranách Kohoutího kříže viz jména Maria Böhmová a Ludwig Haydn - pozn. překl./.)
3. Zdejší farní kronika.
4. Školní kronika obecné školy v Prášilech (v originále "Volksschule Stubenbach" - pozn. překl.).
5. Úřední knihy a písemnosti obce.
6. Sdělení pamětníků (v originále "Gedenkmänner" - pozn. překl.).
Tato obecní kronika (v originále "Gemeinde-Gedenkbuch" - pozn. překl.) byla založena v důsledku zákona z 30. ledna 1920, č. 80.
Aby se události v obci docela vyčerpávajícím způsobem zaznamenaly a pro budoucí tak mohly předat, bylo by třeba vzít na zřetel (v originále "in Anbetracht" - pozn. překl.) bezpodmínečnou nezbytnost podrobit průzkumu a podrobnému studiu písemnosti vrchnostenského archivu v Dlouhé Vsi (v originále "zu Altlangendorf" - pozn. překl.).
Poněvadž by to vyžadovalo delší čas a bylo by to spojeno s většími výlohami obce, která je nyní úplně bez prostředků, bylo od toho prozatím upuštěno. Snad přijdou lepší časy, kdy to zasuté bude moci být dostiženo. Kronikář rozhodně usiloval o to, aby veškeý listinný materiál byl pečlivě a podrobně zhodnocen (v originále "grundlichst zu verwerten" - pozn. překl.).

Úvodem k zeměpisnému obrazu obce
Obec Prášily, která před odtržením větší části někdejšího prášilského panství zahrnovala vedle samotných Prášil ještě Dolní a Horní Ždánidla, Gsenget, Novou Studnici, Zelenohorskou Huť, Zelenou Horu, Horky, Javoří Pilu, Modravu, Rybárnu, Preisleiten, Filipovu Huť, Březník, Roklanskou hájenku a Stodůleckých Podílů část II. (Formberg), sestává dnes z osad Prášily, Dolní a Horní Ždánidla, Gsenget, Nová Studnice, Zelenohorská Huť, Zelená Hora, Horky, Javoří Pila a Formberg a člení se ve 4 (čtyři) katastrální obce, jmenovitě Prášily I., Prášily II. (Horky a Zelená Hora), Stodůleckých Podílů část II. (Formberg) a Roklanský les (v originále "umfasste Stubenbach, Unter- und Obersteindlberg, Gsenget, Neubrunn, Grünbergerhütte, Grünbergerhof, Seckerberg, Ahornsäge, Mader, Fischerhütte, Preisleiten, Filippshütte, Pürstling, Rachelhaus und der Katastralgemeinde Stadler Anteil II. Teil /Formberg/, besteht heute aus den Ortschaften Stubenbach, Unter- und Obersteindlberg, Gsenget, Neubrunn, Grünbergerhütte, Grünbergerhof, Seckerberg, Ahornsäge un Formberg und gliedert sich in 4 /vier/ Katastralgemeinden, namentlich Stubenbach I.. Stubenbach II. /Seckerberg und Grünbergerhof/, Stadler Anteil II. Teil /Formberg und Rachelwald/" - pozn. překl.). Co do své celkové rozlohy, člení se a sčítá takto:

Prášily I
Prášily II
Stodůleckých podílů část II.
Roklanský les
_____________________
celkem
11.460 hektarů 35 arů a 50 metrů čtverečních,
151 hektarů 10 arů a 23 metrů čtverečních,
100 hektarů 55 arů a 23 metrů čtverečních,
312 hektarů 18 arů a 58 metrů čtverečních,
____________________________________
12.024 hektarů 19 arů a 54 metrů čtverečních

Gedenkbuch der gemeinde Stubenbach 1918-1937

P.S. Tady je asi nutno poznamenat, že Roklanský les, zvaný také Kamerální les, z jakýchsi důvodů v roce 1707 přiřčený k Čechám (blíže viz o tzv. "Kamerálním lese", zvaném i "Židovský les" web Modravské pláně a Modravsko), není nijakou osadou, nýbrž lesní plochou.

Karl Zettl se narodil ve dnes zaniklé osadě Formberg na svahu Ždánidel (etymologie místního jména odkazuje k výrazu "vorm Berg", tj. "před horou", rozuměj tu Ždánidla /Steindlberg/, 1308 m), náležející k obci Prášily, dne 15. ledna roku 1889. Rodnému stavení čp. 166 se říkalo "Peterlhof". Nyní citujeme z textu Heinze Günthera Zettla na webových stranách Kohoutího kříže. Prvým vlastníkem tohoto dvorce byl od roku 1732 do roku 1736 Johann Zettl. Byl to syn stodůleckého rychtáře Zachariase Zettla z Vysokých Lávek čp. 125 a poněvadž dědicem rodového statku byl bratr Siegmund, usídlil se Johann jako druhorozený syn v nově založeném Formbergu. Hospodařil dobře a dokázal pro svého vlastního druhorozeného syna Hanse Adama získat zadlužený sousední dvorec čp. 169. Dědicem otcova dvorce se pak stal prvorozený syn Peter, který ho převzal za 310 zlatých. To po něm se pak stavení říkalo "Peterlhof". Jeho nabyvatel to neměl zpočátku nijak lehké, poněvadž se musel podle znění předávací smlouvy ze 17. května 1756 nejen vyrovnat s pěti spoludědici, nýbrž i zařídit výměnek předávajícím rodičům. K přijetí smlouvy a jejímu zanesení do pozemkové knihy došlo v panské kanceláři v Prášilech, poněvadž Formberským nebylo přiznáno vlastnictví jako svobodným sedlákům a jednalo se s nimi jako s vrchnostenskými poddanými. Peter, který se oženil s Margarete, roz. Edenhoferovou z Lindbergu u Zwieselu, předal roku 1795 dvorec synu Josefovi a jeho ženě Theresii, roz. Schmidové, jehož nástupci byli pak Peter a Maria Anna, roz. Haasová. Peter zemřel předčasně ve věku 38 let a zanechal po sobě 4 dcery, vdova se poté znovu provdala za Benedikta Eichingera. Při dědickém vypořádání dne 14. března 1850 u místního soudu v Dlouhé Vsi (Langendorf) se stala dědičkou dvorce Karoline Zettlová. Vzala si za muže selského syna Wenzela Zettla z Vysokých Lávek (v prášilské křestní matrice je ovšem u záznamu o synově narození údaj "aus Hinterhäuser N. 97", tj. ze Zadních Chalup, což byla zaniklá dnes osada obce Kochánov /Kochet/ blízko Hořejšího Těšova (Ober Tieschau/). Pocházel v šesté generaci z téhož domu, z něhož kdysi vzešel zakladatel dvorce. V letech 1874-1921 byli majiteli Peter Zettl a Maria, roz. Grafová z Knížecích Plání (Fürstenhut). Pro syna Johanna získali mlýn v Prášilech čp. 18, dědicem dvorce se však stal syn Karl, zároveň až do roku 1945 řídící učitel prášilské obecné školy (Volksschule). Byl ženat s učitelskou dcerou Annou Julií, roz. Prinzovou. Tu si vzal za ženu v Železné Rudě 20. listopadu 1919. Byla učitelkou v Rehberku, tj. v dnešním Srní, kde byl její otec Jakob Prinz ředitelem školy, matka Julia, roz. Klostermannová, pocházela z Rejštejna (Unterreichenstein) čp. 15 (ten dům v Rejštejně dosud stojí). Už v roce 1909 absolvoval Karl Zettl učitelský ústav ve Stříbře (Mies) a 1. října téhož roku nastoupil do obecné školy v Prášilech, kde jako její ředitel setrval až do pro nejen šumavské Němce tak osudného letopočtu 1945. Podle přípisu na křestním záznamu prášilské matriky odstoupil v roce 1943 od katolické víry. Podle citovaného textu Heinze Günthera Zettla byl Karl Zettl, jeden z nejváženějších učitelů v okrese Kašperské Hory (Bergreichenstein), zabývající se také vlastivědou (připomíná ho ve svém textu o Zlatém stolečku i Josef Blau na stranách Kohoutího kříže) a pracující aktivně ve prospěch udržení domovského německého živlu (zřejmě i ve školní službě za nacistického režimu). Za tento nesmlouvavě přímý postoj zaplatil daň nejtěžší: byl roku 1945 Čechy odvlečen a ubit neznámo kde. Jeho děti Irmhilde, Anna a Karl se po vyhnání dostaly do hornobavorského městyse Bruckmühl. Syn Ottmar padl ve válce. Krajanský měsíčník "Glaube und Heimat" otiskuje i v jednadvacátém století úryvky z jeho "prášilské" kroniky.

- - - - -
* Formberg / Prášily / Stříbro / Železná Ruda / Prášily

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Dvoustránka s jeho zápisem v prášilské kronice
Výřez z jeho kresby zachycuje podobu kaple sv. Prokopa, jež byla jakousi předchůdkyní prášilského kostela téhož zasvěcení a kterou dal postavit sklář Lorenz Gattermayer v roce 1756, ještě když panství Prášily náleželo rodu Kinských (až do roku 1798) a místní marně žádali celá léta o nový dům Páně
Prášily na meziválečném snímku i s někdejším kostelem
Jeho dcera Irmhilde Zettlová (Oberlehrer Hilde) zemřela 16. května 2014 v 94 letech (od roku 1995 žila v domově důchodců Adalbert-Stifter-Wohnheim ve Waldkraiburgu)

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist